Jak média informovala o 17. listopadu

Tobiáš Míček

Tobiáš Míček - 17. 11. 2022

Kategorie: Ostatní témata, Mediální gramotnost

Zdroj: Pixabay

Sametová revoluce, kterou odstartovala demonstrace 17. listopadu 1989, vedla k pádu totalitního komunistického režimu. Jednoduše lze listopadové události počínající právě 17. listopadem popsat jako počátek masivního celospolečenského odporu vůči tehdejší totalitní vládě. Došlo tehdy prostřednictvím obrovských demonstrací k formaci občanské společnosti. O podrobném průběhu demonstrace bylo napsáno nespočet stran. V tomto textu vám však představíme, jak o těchto událostech informovala tehdejší média. 

Média pod kontrolou komunistické strany

V době konání demonstrací měla téměř absolutní – vyjma velmi málo rozšířeného rádia Svobodná Evropa – kontrolu nad provozem médií komunistická strana. Rudé právo, které věnovalo studentskému protestu jeden malý sloupec na titulní straně, uvedlo, „že se shromáždění zúčastnilo 15 tisíc studentů, aby zde uctili památku Jana Opletala.“ 

Dále stranický tisk popisuje následný pochod, přičemž již upozorňuje na „rozpornou tvář [protestu], při kterém se někteří studenti nechali stáhnout k radikalismu.“ Na radikalismus poukazují výčtem hesel, které studenti akcentovali: „Ve skandovaných pokřicích převládla hesla, která napadala představitele KSČ, vedoucí úlohu strany, požadovala zrušení milicí, demisi vlády, svobodné volby a podobně.“  Následně dodávají, že „k udržení pořádku byli povoláni příslušníci VB, kteří ověřovali totožnost účastníků a kolem sta z nich předvedli na stanici.“

Mladá Fronta se o událostech zmínila v souladu s pro-režimní rétorikou a uvádí, že „masové shromáždění zneužila skupina osob známých z protispolečenských vystoupení“; „znovu prokázala [ona skupina], že jí nejde o dialog (…).“ Podle novin „jí jde o destabilizaci, narušení a rozvrat společenského života.“

Československá televize ve večerních Televizních novinách referovala o demonstraci následovně: „Pokusy o vytvoření vystoupení proti socialistickému společenskému zřízení, proti KSČ a vládě.“ Zmiňuje, že dav demonstrantů, který po ukončení oficiální akce pokračoval v demonstraci a stupňoval agresivní chování. První záběry z události Televizní noviny zveřejnili až 24. listopadu. 

Média a pravda

Svobodné slovo, které bylo tiskem národně-socialistické strany, se od pro-režimního mainstreamu lišil přidaným dovětkem, „že došlo k prvnímu skutečnému pokusu o otevřenou diskusi.“

První ne-cenzurované zpravodajství ohledně událostí 17. listopadu přináší deník lidové strany Lidová demokracie. Dále o ni pravdivě informovali zahraniční deníky. Lidová demokracie v závěru píše: „Pořádkové síly po opakovaných výzvách k rozchodu a uvolnění Národní třídy tvrdě zasáhly.“  Pokud si o listopadu ´89 chcete přečíst více, doporučujeme knihu M. Horáčka Jak pukaly ledy. Jedná se o kvalitní a autentickou práci, která vás přenese do listopadových týdnů. 

Napsání článku podpořila Nadace ČEZ.

Zdroje:

HORÁČEK, Michal. Jak pukaly ledy. V Praze: XYZ, 2007. ISBN 978-80-7388-011-8.
https://www.denik.cz/z_domova/tisk-a-zejmena-televize-sehraly-v-listopadu-1989-dulezitou-roli-20141109.html
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1008956-pravda-o-brutalite-se-do-medii-dostavala-jen-opatrne-a-pomalu
https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1009081-co-vsechno-jeste-mozna-nevite-o-sametove-revoluci 
https://ct24.ceskatelevize.cz/1009326-televizni-no    viny-18-listopadu-1989
Rudé Právo – 18. 11. 1989
 


 

 

Další články

Sledujte nás