Fake news nejsou žádnou novinkou v době, kdy stačí jeden klik, aby se informace sdílela mezi masou uživatelů na internetu. S šířením zákeřného koronaviru se ale ještě více vypouští do online prostoru fake news, které situaci nepomáhají. Dokonce 6 z 10 Čechů se s dezinformacemi o COVID-19 už setkalo a více než polovina z nich jim zprvu uvěřila. Jakým zdrojům ale v tomto (dez)informačním labyrintu uvěřit?

Můžeme podléhat iluzi, že nás se fake news netýkají. Mezi Čechy však řádí tyto zprávy stejně jako ve světě a někdy je velmi těžké je odhalit. Podle webu Mediaguru.cz se až 81 % Čechů setkalo s fake news a téměř všichni jim zprvu uvěřili. Více než polovina jim věřila opakovaně. Tato data jsou srovnatelná s mezinárodním průměrem, jak vyplývá z výzkumu Ipsos. Pokud vás napadá, kde se falešné zprávy objevují nejčastěji, v drtivé většině jsou to webové stránky a facebook.

 

Senioři dezinformacím podléhají častěji, jejich zbraní je e-mail

Pojďme se ale podívat, kdo je nejohroženější ve světě dezinformací. Podle průzkumu T-mobile nebo výzkumníků Princetonu a New York University jsou k uvěření fake news nejnáchylnější senioři a děti. Příčinou může být menší digitální či mediální gramotnost a souvislost výzkumníci vidí i v úrovni vzdělání. Naopak odolnější vůči rozpoznání dezinformací se jeví vysokoškoláci v aktivním věku z velkých měst.

Další otázkou je, kdo dále šíří falešné zprávy do svého okolí. Tady už není tak jednoduché specifikovat šiřitele podle věku, vzdělání, politického smýšlení či dalších charakteristik, jak uvádí deník Aktuálně.cz. Typově ale vítězí osamělý senior, pro kterého je důležitý sociální kontakt s okolím a chce ostatní pobavit či poučit. Jeho nejčastější zbraní jsou e-maily, jak vyplývá z průzkumu agentury STEM.  

Mladí se s fake news o COVID-19 setkávají častěji, ale jsou kritičtější

Podobně to je i u dezinformací týkajících se koronaviru. Více než polovina Čechů se s nimi už setkala a čtvrtina z nich jim věřila opakovaně. „Ačkoli mladí lidé narazili na fake news o koronaviru častěji, k těmto informacím jsou kritičtější a věří jim méně než ostatní věkové skupiny. Naopak lidé starší 65 let velmi často nedokáží posoudit, zda je tvrzení pravdivé, či nikoli,“ uvedl pro Mediaguru.cz Jakub Malý, ředitel agentury Ipsos. Ohnisky fake news jsou i v tomto případě zejména facebook, další sociální sítě a webové stránky.

Například podle průzkumu Ipsos třetina Čechů podlehla fake news, že slunce působí preventivně proti koronaviru nebo pětina, že pokud člověk prodělal nemoc, nemůže ji už chytit znovu. „Hodně úspěšné jsou i dezinformace o neúčinnosti roušek či o tom, že se pod nimi hromadí oxid uhličitý. Dále srovnání covidu a chřipky, což je velmi zavádějící, nebo různé zpochybňování testování," uvedl Jan Cemper ze serveru na vyvracení fake news Manipulátoři.cz pro deník Aktuálně.cz. Celosvětové mýty o koronaviru na svém webu vyvrací také Světová zdravotnická organizace (WHO).

 

Dezinformace podporují zlehčování situace a podrývají důvěru v opatření

Nevinně vyhlížející lživé informace o koronaviru mohou ale napáchat pěknou škodu. „Když přesvědčíte nějakou část publika o tom, že COVID-19 není tak nebezpečný nebo že se má léčit ‚alternativně', podaří se vám šířit chaos, znejistění, paniku a destabilizovat tím cílové publikum," uvádí odborník na dezinformace Jakub Kalenský z think-tanku Atlantic Council pro deník Aktuálně.cz. To se podle Jana Cempera ze serveru Manipulátoři.cz promítá v nedůvěru vládě a jejich opatření, což současně sledují sociologové.

Začátek boje s dezinformacemi o koronaviru česká vláda zaspala a dočkala se dokonce varování od Evropské unie nebo ze strany expertů. Alespoň teď se zdá situace růžovější. Na začátku října bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) avizoval, že ministerstvo uzavřelo spolupráci s firmou Semantic Vision a začal s dezinformacemi bojovat, jak informuje deník Aktuálně.cz. Expert na dezinformace z této společnosti František Vrabel vidí současnou situaci ještě palčivější než na jaře, jak uvedl pro iRozhlas.cz. Dezinformace, které se týkají koronaviru a kolují po českém Facebooku, vyvrací také zpravodajská agentura AFP, kterou na to sociální síť najala. 

Čemu věřit? Ověřené informace nabízí nový web o COVID-19

Dalším pokrokem je i vznik nového vládního webu covid.gov.cz, který v několika jazykových mutacích nabízí přehled současných opatření a výčet kompenzačních programů pro podnikatele. Za jeho spuštěním stojí podle serveru Lupa.cz poslanec TOP09 Dominik Feri, který interpeloval na premiéra Babiše, proč už takový web nevznikl na jaře. On sám se na jeho tvrobě podílel se společnostmi Česko.digital a NAKIT a za dobrovolné pomoci různých profesionálů.

Obrátit se můžete i na slovenské zdroje. Naši sousedé jsou totiž v boji s dezinformacemi napřed a státní web s informacemi o koronaviru spustila tamní vláda už na jaře. Inspiraci lze také najít v návodu „Ako sa nenakaziť hoaxami o covide”, který vytvořilo pro veřejnost slovenské Ministerstvo zdravotnictví a získalo si oblibu i v českém online prostředí.

Spolehnout se můžeme i na informace z oficiálních webových stránek a profilů na sociálních sítích státních institucí. Vyplatí se sledovat například Ministerstvo zdravotnictví včetně jeho facebooku.  Pokud tápete v informacích ohledně COVID-19, třeba v otázkách prevence, jak postupovat při podezření na nákazu nebo co dělat v případě pozitivního testu, pomůže vám web příslušné Krajské hygienické stanice. 

Ze soukromých profilů nabízí relevantní informace například Twitter ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Oblíbeným, přehledným a velmi aktuálním zdrojem novinek v oblasti vládních nařízeních je instagramový profil poslance Dominika Feriho, který si od jara získal sta tisíce příznivců, hlavně mezi mladými. Pokud chcete usadit informace do vědeckého kontextu, zkuste sledovat na sociálních sítích odborníky. Třeba neurovědec a biolog Omar Šerý už od jara na svém Twitteru předvídal budoucí vývoj koronaviru s téměř naprostou přesností.  

Situace okolo vývoje fake news je podobně nepředvídatelná jako koronakrize. Zvláště v této podivné době, kdy strach a nejistota nabourává naši schopnost rozlišovat, zda je informace pravdivá či nikoliv. Jedinou pravdou zůstává, že na dezinformace o koronaviru téměř jistě narazíme a je na nás, jak je zpracujeme. Pomáhat nám se orientovat v labyrintu (dez)informací ale mohou spolehlivé důvěryhodné zdroje a ověřovat si zprávu na více místech, než ji vypustíme dál do našeho okolí. 

 

Jak citovat tento článek:

Vrbecká, Z. (2020). Jak se orientovat v (dez)informacích o koronaviru? Dvakrát čtěte, jednou sdílejte. Brno: Fakescape.

Další články