O euromýtech a fake news

Městská knihovna v Praze dlouhodobě dává prostor přednášejícím o mediální výchově, dezinformacích a podobně. Jednou z přednášejících v jejích prostorách byla také tisková mluvčí Zastoupení Evropské komise ČR Magdaléna Frouzová. Na besedě o euromýtech a fake news jsme samozřejmě chybět nemohli.

V zajetí emocí

Magdaléna Frouzová stručně vysvětlila, jak funguje lidský mozek. Zaznělo slovo IRACIONALITA, protože při třídění informací každého z nás ovlivňují emoce a je proti tomu těžká obrana. Počítač by informace zkrátka vyhodnotil často jinak, než člověk, protože nemá emoce. Mnoho lidí na internetu a sociálních sítích scrolluje a čte pouze titulky, které mohou být na první pohled zavádějící. A stává se to i v problematice EU. Pokud by si přečetli článek, tak zjistí, že to je trochu jinak. Titulky zpravidla totiž netvoří autor článku, ale editor rubriky nebo redaktor k tomu pověřený. Řada lidí si to neuvědomuje. Média na internetu bojují o naši pozornost a lákavý titulek je téměř nutností. Sami bychom si měli uvědomit a zamyslet se nad tím, jak s informacemi pracujeme.

Složitá EU a euromýty

Vznikům mnoha euromýtů nahrává také to, že řada lidí vůbec nerozumí tomu, jak složitý mechanismus EU funguje. I proto se Magdaléna Frouzová posluchačům snažila jednoduše shrnout, jak probíhá proces schvalování a diskuzí nad určitým tématem, než se vůbec dostane k řešení Evropské komise. Jedná se o dlouhodobý proces, k problematice se vyjadřuje řada odborníků. Mimo jiné nám připomněla známé mýty o tom, co EU zakázala. Měli jsme z několika bodů vybrat ty existující a smyšlené euromýty. Možná jste slyšeli zákazu o rumu, křivých banánů a okurek, zabíjaček, pomazánkového másla nebo silných vysavačů. Mezi příklady mýtů o EU do prezentace zařadila ještě zákaz používání propisek, plivání na ulici, ždímání spodního prádla a skákání po jedné noze. Tomu byste snad nevěřili?

Založit si (dezinformační) web dneska může každý

Dezinformační weby podle Magdalény Frouzové čtou lidé, kterým z nějakého důvodu vadí mainstreamová média. Jedná se zejména o starší generaci, která mnohdy věří alternativním zprávám. Nicméně je kontraproduktivní hovořit o tom, že jsou hloupí, ale je důležité na tato témata mluvit v rodině (i když ne vždy to je jednoduché). “Novinářem” se v dnešní době internetu může stát každý z nás. Založit si web a zaplatit doménu nikoho nezruinuje a každý může začít publikovat, co chce, tedy i fikci. Kromě dezinformačních webů na českém internetu existují i weby jako Paralelní listy nebo AZ247.cz, které jsou čistě satirické. Bohužel jsem se ve vlastní zkušenosti setkala na internetu s tím, že lidé satiru nepochopili.

Jak se dozvědět víc aktivitách EU?

Martin Felc z komunikačního oddělení uvedl, že existuje řada projektů, které se snaží informovat o aktivitách EU. Je to například Euforka, kterou spravují dobrovolníci a studenti z českých univerzit. Můžete ji sledovat na webu nebo Facebooku. Zejména pro učitele společenských věd (a nejen pro ně) přijde vhod web euhrou.cz, kde je řada učebních materiálů a také si tu můžete otestovat svoji mediální gramotnost. Kromě projektu Fakescape existuje například také platforma Stužák. Vysokoškoláci pomáhají středoškolákům zamyslet se nad zdánlivě obyčejnými věcmi prostřednictvím zábavných workshopů.