Evropská komise vydala pokyny pro učitele v oblasti digitální gramotnosti
.png)
Tobiáš Míček - 22. 1. 2023
Kategorie: Mediální gramotnost
Text Evropské komise doporučuje, jakým způsobem přistupovat k výuce mladistvých v oblasti nejen mediální gramotnosti. Tato příručka se snaží výukou digitální gramotnosti předcházet problémům souvisejícím s dezinformacemi, které Evropská komise považuje za hrozbu schopnou podlomit fungování současných demokracií. Doporučení směřují zejména k učitelům a pracovníkům ve vzdělávání, ale k rozšíření obzorů poslouží každému.
Může se zdát, že k tomu, aby člověk mohl být mediálně gramotný, musí znát více než základy informatiky. Nicméně pochopit funkci a způsob fungování dezinformací můžete i Vy právě díky těmto pokynům.
Slovník pojmů
Jak je známo, téma dezinformací hýbe současným světem. Ve vzniklé situaci se nedaří lehce orientovat – pro základní terminologický přehled lze využít slovníček, který právě v tomto textu Komise představuje. Naleznete zde srozumitelné definice nejvyužívanějších pojmů jako například algoritmus, bot, deepfake, dezinformace, malinformace a podobně.
Zdroj: Pixabay; stevepb
Diskuze jako nástroj výuky
Pokyny obsahují z velké části interaktivní a praktické příklady, které může učitel při vyučování skvěle využít. Představené příklady jsou psané velice dopodrobna a snaží se zachytit téměř všechny možné komplikace – takže se nemusíte bát, že byste se ocitli na tenkém ledu. Jako základní a přirozenou techniku výuky je považována diskuze, při které dochází k výměně pohledů – jak mezi učitelem a žáky, tak mezi žáky navzájem.
Učitel se zde nachází v pozici vedoucího, který zvolí nejen téma diskuze, ale i moderuje její průběh. K aktivitě je dobré zvolit nějaké kontroverzní téma, v rámci něhož se vyskytuje mnoho dezinformací – např.: COVID-19, nebo ruská agrese. Učitel by měl samotnému tématu velice dobře rozumět, je nutné přednést fakta i dezinformace tak, aby každý žák dokázal pochopit, o čem je řeč.
Náplň diskuse by mohla být následující: Učitel představí nějakou dezinformaci a následně ponechá studentům prostor pro vytvoření jejich vlastních úvah o závažnosti, původu, cíli dané dezinformace. Tyto úvahy si studenti sdělují ve dvojicích, anebo je mohou sdělit celému kolektivu – zde záleží na Vaší preferenci a časové dostupnosti.
Zdroj: Pixabay; steveriot1
K čemu je digitální občaství?
Cílem těchto pokynů je rozvoj digitální gramotnosti, Evropská komise to dokonce označuje za zisk digitálního občanství. Takové občanství obnáší:
- využívání online světa bezpečně, kriticky a zodpovědně,
- využívání výhod a obezřetnost před riziky online světa,
- povědomí o klíčových lidských právech.
Opět se i v případě digitálního občanství pohybujeme na rovině dezinformací – pro jejich uchopení představuje Komise hry, jak učitel může studentům dezinformace přiblížit. Nabízí se hra „fakt nebo názor“, kdy studenti určují na základě předloženého výroku, zda se jedná o fakt či názor.
Například: „venku je nula stupňů“; „venku je chladno“. Student rozhodne, zda se jedná o fakt, nebo názor – zde se hodí uvádět i argumenty.
Testujme teorii i praxi
Aby učitelé mohli zjišťovat posun schopností svých žáků, nevyhnou se testování. V tomto případě však nemusí testovat pouze znalosti (které ověříme pomocí teoretických otázek), ale i dovednosti. Právě ty určují míru jejich digitální kompetence. Dovednosti se testují praktickými příklady spjatými kupříkladu s rozpoznáváním dezinformací.
V předchozích odstavcích jsou představeny dva z četných příkladů, které Evropská komise ve svých pokynech popisuje. Zároveň všem čtenářům poskytuje teoretické vymezení – a to ve velice srozumitelném jazyce. Takže se dočtete o tom, proč dezinformace vznikají, jakou mají charakteristiku, co jsou to konspirační teorie, anebo jak správným způsobem ověřit informace.
Kompletní znění je dostupné ve všech evropských jazycích, tedy včetně češtiny, na stránkách Evropské komise, konkrétně pod tímto odkazem: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/a224c235-4843-11ed-92ed-01aa75ed71a1/language-en
Další články
