Faktomluva je kniha, po jejímž přečtení neuvidíte svět stejně

Tereza Kráčmarová

Tereza Kráčmarová - 19. 10. 2019

Kategorie: Ostatní témata

Zdroj: Tereza Kráčmarová

Poslední týdny, měsíce se šíří kniha Hanse Roslinga mezi čím dál více čtenářů. Faktomluva nastavuje zrcadlo, vysvětluje, vyvrací a mění pohled na svět. Máme se lépe, než kdy předtím, i další země světa si průběžně přilepšují. Přesto žijeme v přesvědčení, že svět je převážně místo plné tragédií, hladu, nedostupného vzdělání a chudoby. Ale je tomu tak doopravdy? Kniha Faktomluva pomocí dat ukazuje, jak zkreslený pohled na svět většina lidí má. A ukazuje 10 zásad, které nám pomohou podobným omylům přecházet.

Sám autor netvrdí, že vše na světě je nyní růžové. Na loukách se nepasou spokojení a veselí jednorožci a celou planetu kolem dokola neobíhá jedna velká šťastná duha. Pořád jsou země, kde je životní úroveň lidí nízká. Problém je ale v našem vidění toho, jaká je situace teď. V porovnání s daty měřenými, byť jenom před desítkami let, vidíme jasný trend. Životní úroveň se zlepšuje. V extrémní chudobě žije čím dál méně lidí. Celá Asie a Afrika nejsou zaostalé kontinenty, naopak dohánějí doteď největší světové mocnosti.

Nechci teď vyzrazovat, co vás v knize přesně čeká, přesto si dovolím jeden příklad. Autor zkoušel tisíce lidí po celém světě z třinácti otázek, které se týkají současného světa. Zkuste si odpovědět na jednu z nich:

Jak se během posledních 20 let změnil podíl světové populace žijící v extrémní chudobě?

A: téměř se zdvojnásobil

B: zůstal víceméně stejný

C: snížil se téměř na polovinu

Pravda je, že tento podíl se snížil téměř na polovinu. Autor v knize uvádí důvody, které ke zlepšení situace vedly, a hlavně ukazuje pomocí dat, jakým tempem se situace celosvětově zlepšuje.

Celá kniha se dělí do deseti částí – do takzvaných základních pravidel faktomluvy. Každé pravidlo nám říká, proč vidíme svět zkresleně a hlavně, jak příště nenaletět a lépe si uvědomovat data. Naše rozhodování a vidění světa může ovlivňovat kupříkladu strach. Když se bojíme, nejednáme racionálně a můžeme některé hrozby považovat za přehnaně velké.

urgentnost na nás může silně působit. Jakmile nějaká informace působí urgentně, máme sklon jednat unáhleně a opět vnímat data zkresleně. Naše rozhodnutí pak nemusí být správná. Pravidlo propasti poukazuje na náš sklon dělit vše na dvě odlišné pozice. Dobrý/špatný, bohatý/chudý, vyspělý/rozvojový. Pokud se ale podíváte na data, zjistíte, že dost často není svět pouze černobílý.

V mnoha případech se v nejrůznějších kritériích nevyskytují vždy dva extrémy. Představme si třeba porovnání bohaté a chudé země. Ve skutečnosti nelze svět dělit do těchto dvou jednoduchých škatulek. Naopak, většina zemí se nachází někde uprostřed nebo blízko středu, extrémně chudých a extrémně bohatých zemí je menšina.

Více prozrazovat nebudu, odhalení dalších pravidel faktomluvy je na vás, čtenářích. 

 

Další články

Sledujte nás