Jak tomu můžeš věřit?

Adéla Schreiberová

Adéla Schreiberová - 20. 2. 2022

Kategorie: Mediální gramotnost

Zdroj: pixabay.com

Ptáte se někdy sami sebe, proč někteří vaši známí či příbuzní věří všemu, co vidí na internetu? Jedná se častokrát o konspirační teorie, deepfake videa či fake news, které tito lidé sdílí na sociálních sítích nebo se o nich baví v hospodě? Pak právě pro vás Fakescape připravil článek o psychologických důvodech tohoto fenoménu.

Ač jsme díky evoluci, tedy poznáváním a přemýšlením, výše než zvířata, ani lidé nejsou dokonalé stroje. Máme proto z různých důvodů tendence se mýlit. Naše chybovost se promítá do každodenního života a častokrát ji lze spatřit i na našem chování na internetu. Důvodů, proč někteří lidé věří například fake news, je mnoho. Pojďme si představit některé z nich.

Konfirmační zkreslení

První z důvodů je ideologická motivace. Každý z nás má názory na to, jak by svět měl fungovat. Naše ideologie se promítá v našich základních životních hodnotách, které tvoří naši identitu a jsou důležitou součástí našeho já. Proto máme tendence věřit informacím, které jsou v souladu s našimi hodnotami. Psychologie tento jev pojmenovává jako tzv. konfirmační zkreslení, tedy tendence věřit něčemu, co je v souladu s našimi hodnotami.

Například pokud někdo věří, že rodina jsou muž, žena a dítě, spíše bude věřit tomu, že v homosexuálních rodinách se může dít něco nepřístojného. Je to jednoduše v souladu s jeho hodnotami, jakkoli je realita odlišná.

Efekt iluzorní pravdy

Dalším důvodem může být i efekt iluzorní pravdy. Určitě to znáte z filmů: „Budeš to opakovat tak dlouho, dokud tomu sám neuvěříš.“ Pokud jsme vystavováni něčemu dlouhou dobu a opakovaně, začneme tomu zkrátka věřit. Proč je tomu tak?

Stejně jako s konfirmačním zkreslením, i v případě tohoto efektu se ukazuje jeden jev: lidé jsou zkrátka kognitivně líní. Přemýšlení a zpracování informací je energeticky náročná činnost, zvlášť když člověk za jeden den udělá rozhodnutí až 35 000krát. Z toho důvodu člověk používá kognitivní zkratky – heuristiky, které pomáhají zjednodušit myšlení a zefektivnit výdaje energie. Proto, čím více se nám informace opakuje, tím se stává známější, a tím je jednodušší ji zpracovat. Navíc věci, které jsme viděli předtím, byť jen na kratší časový úsek, máme tendenci vnímat pozitivněji. Máme je totiž už prozkoumané.

Hra na city

V neposlední řadě, kromě toho, že přemýšlíme zkratkovitě, jsme i velmi emoční stvoření. Tvůrci dezinformací toto vědí, a tak dělají vše pro to, aby jejich výtvory měly co největší emoční náboj. Pokud vás to popudí nebo naštve – jen dobře. Emočně nabité informace se lépe pamatují, jelikož je mozek vyhodnotí jako podstatné a důležité k zapamatování. Přikládáme jim tedy větší váhu.

Vědní obor obecná psychologie vydává desítky studií, které popisují i podrobněji další fenomény, jež mají za následek naše zkratkovité uvažování.

Jedno je ale jasné – máme tendenci vidět věci zkresleně, a to zkrátka proto, že jsme výkonná inteligentní stvoření. Jak se říká, s velkou mocí přichází i velká zodpovědnost. A proto bychom měly i my převzít zodpovědnost za naše činy. To, co vypadá jako pravdivé, tolik pravdivé být nemusí. Vždycky ověřujte informace, které se k vám dostanou. A až poté je sdílejte dál s ostatními.

Zdroje

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1364661321000516

https://www.researchgate.net/profile/Alan-Dennis-3/publication/328798002_Fake_News_on_Social_Media_People_Believe_What_They_Want_to_Believe_When_it_Makes_No_Sense_at_All/links/5c61a976a6fdccb608bb992a/Fake-News-on-Social-Media-People-Believe-What-They-Want-to-Believe-When-it-Makes-No-Sense-at-All.pdf

https://thedecisionlab.com/biases/illusory-truth-effect/

 

Další články

Sledujte nás