Jaká je úroveň mediální gramotnosti zemí EU? Nejlépe je na tom Finsko
Pavel Brejcha - 4. 4. 2022
Kategorie: Konspirační teorie, hoaxy, dezinformace, Mediální gramotnost
Jakou úroveň mediální gramotnosti mají státy EU? Evropská komise si právě na mediální gramotnost posvítila ve studii z roku 2009. Nejlépe dopadlo Finsko, nejhůře Rumunsko. Kde je v žebříčku Česko? To zjistíte v našem novém článku.
Evropská komise si nechala v roce 2009 vypracovat studii, která zkoumala úroveň a rozvoj mediální gramotnosti v jednotlivých zemích. Studie také poukázala na význam mediálního vzdělávání obyvatel. Česká republika skončila v horším průměru s hodnocením 86 bodů, přičemž 100 bodů představovalo průměr zemí EU.
Novější výzkum provedla organizace Open Society Institute. Ta udělala srovnání evropských zemích v odolnosti populace vůči „fake news“ a úrovni mediálního vzdělávání. Česká republika se umístila až v dolní části tabulky. Všechny země na západu a severu EU se umístily výše než ČR. Alarmující je také skutečnost, že se v tabulce ČR propadá stále hlouběji. ČR a Slovensko dokonce oproti roku 2017 zaznamenaly vůbec největší zhoršení (Open Society Institute- Sofia, 2019).
Zdroj: https://osis.bg/wp-content/uploads/2019/11/MediaLiteracyIndex2019_-ENG.pdf
Z obou evropských průzkumů můžeme vidět stejný trend. Severozápadní státy Evropy si v oblasti mediální gramotnosti vedou lépe než státy jižní a východní Evropy. „Media Literacy index“ pak ukazuje, že státy na severu a západě Evropy jsou odolnější vůči konspiračním teoriím díky lepšímu vzdělávání, svobodným médiím a vysoké důvěře v ně mezi lidmi. Nežádoucími účinky „fake news“ jsou nejvíce ohrožené některé balkánské země, v nichž má státní moc větší tendence zasahovat do obsahu.
Zdroj: https://osis.bg/wp-content/uploads/2019/11/MediaLiteracyIndex2019_-ENG.pdf
Mediální gramotnost v zemích V4
Podle průzkumu „International Republican Institute (IRI)“ provedeného v březnu 2017 mají obyvatelé zemí V4 omezenou důvěru v „mainstreamová“ média. Alternativní média se tak stala více vlivnými. Jak moc se obyvatelé jednotlivých zemí uchylují k alternativním médiím pak ukazuje graf.
Zdroj: https://www.iri.org/sites/default/files/four_country_full_presentation_may_24_2017.pdf
Velmi podobně pak průzkum dopadl i při otázce, jaké médium si respondenti vyberou a jakému nejvíce věří, pokud se ve světě stane nějaká významná událost (International republican institute 2017).
Zdroj: https://www.iri.org/sites/default/files/four_country_full_presentation_may_24_2017.pdf
Z celého průzkumu vyplývá, že Češi v otázce mediální gramotnosti lehce převyšují své partnery ve V4. I přesto se zdá, že téměř čtvrtina obyvatel čte alternativní média, která přinášejí alternativní zpravodajství. Tuto nelichotivou statistiku potvrzuje i průzkum agentury STEM. Ta provedla v roce 2016 pro think-thank Evropské hodnoty výzkum, ze kterého vyplynulo, že čtvrtina Čechů věří „dezinformačním webům“ více než tradičním médiím. Takto označovány jsou weby přinášející „alternativní zpravodajství“, účelově šířící dezinformace a vytvářející zaujaté a překroucené verze světových i domácích událostí.
Jak průzkum od STEMu, tak od IRI se shodují v tom, že alternativní média občas čte až čtvrtina respondentů. Není tedy překvapením, že se v Česku nachází zhruba 40 až 50 webů, které šíří fake news (International republican institute 2017).
Sputnik
Jeden z hlavních webů je v Česku i na Slovensku Sputnik. Ten dříve publikoval zhruba 600 článků za měsíc, v roce 2019 to již bylo téměř 1600. Podle zjištění think-tanku Globsec se Sputnik skutečně řadí mezi jedno z nejčtenějších médií známých šířením manipulativního obsahu, které působí v českém a slovenském informačním prostoru (Syrovátka 2019).
Opět zde může vyniknout srovnání mezi Českou republikou a severskými národy. Sputnik totiž funguje ve spoustě zemí Evropy. A zatímco v Česku a na Slovensku se mu poměrně daří, v severských státech musel pro nízkou čtenost svých článků své pobočky zavřít (Pettersen 2016). To podporuje výsledky výzkumu Open Sociaty Fundation, které uvádí, že mediální gramotnost a kritické myšlení je u severských národů na mnohem vyšší úrovni.
Až na výjimky mají obyvatelé severských a západních zemí obecně vyšší důvěru ve svá média než obyvatelé jižních a východních zemí. To zjistila ve svém výzkumu nadace Eurofound (Eurofound 2019).
Další články
