Mediální výchova ve světě: Německo
Magdaléna Alexová - 29. 8. 2021
Kategorie: Mediální gramotnost
V následující sérii článků se podíváme na přístupy k mediální výchově v zahraničí, což nám může pomoct při jejím rozvíjení v České republice. Z obecného hlediska má mediální výchova vzdělávat žáky v oblasti mediální gramotnosti, aby dokázali například posoudit věrohodnost mediálních sdělení, analyzovat jejich obsah a věcně a poučeně se zapojit do mediální komunikace a diskuze o médiích. V prvním článku vyrazíme do sousedního Německa a podíváme se na podobu tamější mediální výchovy.
Spolková republika Německo se skládá ze 16 spolkových zemí. Zatímco některé oblasti politik jsou vyhrazeny pouze federální vládě, o jiných si rozhodují samostatně jednotlivé spolkové země. Mezi druhé zmíněné patří také vzdělávání, kde mají spolkové země značnou autonomii, pokud splní podmínky společného spolkového rámce. V důsledku tak neexistuje v Německu jednotný systém, ale spíše 16 samostatných vzdělávacích systémů (Walterová 2006). Odlišnosti jednotlivých systémů samozřejmě pramení také z rozdílných historických, politických a společenských zkušeností jednotlivých spolkových zemí.
Zdroj: Freepik
V Německu se vedle námi užívaného pojmu mediální výchova (Medienerziehung) používá také pojem mediální pedagogika (Medienpädagogik), které se většinou považují za synonymum. Počátky mediální pedagogiky v Německu bychom nalezli v 60. letech 20. století, kdy autoři tento pojem blíže vyjasnili (Schorb 1995: 14).
Do prostředí škol se mediální výchova poprvé dostala v polovině 90. let minulého století. Roku 1987 vznikla Koncepce o informačně technickém vzdělávání, ve které se poprvé počítalo se zavedením mediální výchovy (BLK 1987).
Německá komise pro plánování vzdělávání a podporu výzkumu (BLK - Bund-Länder-Kommission für Bildungsplanung und Forschungsförderung) zahrnuje do mediální výchovy tři hlavní oblasti (Popovová 2011):
- užívání médií k různým úkolům, přičemž cílem je získat schopnosti vybírat a interpretovat různé mediální obsahy;
- způsob, jakým média fungují, přičemž cílem je získat schopnosti kritického myšlení v oblasti médií;
- tvůrčí činnost zaměřená na média s cílem rozšířit tvůrčí a vyjadřovací schopnosti.
Mediální výchova na německých školách
Na základě odlišných vzdělávacích systémů se liší také přístupy jednotlivých spolkových zemí k mediální výchově. Neexistuje žádný předpis, který by vyžadoval plošné zavedení mediální výchovy do škol. Obecně ale můžeme odlišit tři skupiny zemí.
První tvoří spolkové země, které na školách zavedly povinnou mediální výchovu (například Sasko). Ta nicméně stále probíhá spíše ve spojení s jinými předměty. Druhou tvoří země, které si zvolily mediální výchovu formou projektového vyučování (například Bavorsko). Do poslední skupiny lze zařadit takové země, ve kterých se mediální výchova nevyučuje buď vůbec, nebo pouze zanedbatelně (například Berlín) (Wetterich, Burghart, a Rave 2014).
V žádné spolkové zemi není dosud mediální výchova zavedena jako ucelený samostatný předmět (Pecháček a Tuzar 2021). Nejčastěji se tak mediální výchova v Německu objevuje jako součást německého jazyka, ale třeba i výtvarné výchovy, hudební výchovy nebo občanské výuky.
Jednotlivé země často mají také vlastní koncepty týkající se mediální výchovy a jejich specifické ukotvení. Mluvit v této oblasti o Německu jako celku lze tak jen velmi obtížně a pro podrobné pochopení bychom spíše museli prozkoumat každou spolkovou zemi zvlášť. Prostor pro zavedení odlišností při výuce mediální výchovy navíc mají také samotné školy.
Něco málo ale mediální výchovu napříč Německem přeci jen spojuje. Jde například o Spolkovou centrálu pro politické vzdělávání (Bundeszentrale für politische Bildung), která patří mezi instituce, jež napomáhají při propagaci mediální výchovy a mediální gramotnosti vůbec. Centrála také organizuje kampaně proti šíření fake-news a vydává materiály, které lze při mediální výuce využít (Pecháček a Tuzar 2021).
Použité zdroje
BLK. 1987. „Gesamtkonzept für die informationstechnische Bildung". Bund-Länder-Kommission für Bildungsplanung und Forschungsförderung.
Pecháček, Štěpán, a Vojtěch Tuzar. 2021. „Mediální výchova ve vybraných zemích EU". Parlamentní institut Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Popovová, Andrea. 2011. „Vývoj mediální výchovy a gramotnosti v Německu". Praha.
Walterová, Eliška. 2006. „Struktura vzdělávacího systému v Německu". Metodický portál RVP.CZ. 2006. https://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/510/STRUKTURA-VZDELAVACIHO-SYSTEMU-V-NEMECKU.html/.
Wetterich, Frank, Martin Burghart, a Norbert Rave. 2014. „Medienbildung an deutschen Schulen: Handlungsempfehlungen für die digitale Gesellschaft." Atene KOM, Agentur für Kommunikation, Organisation und Management.
Další články
