Pinkwashing: jak může duha ubližovat

Adéla Schreiberová

Adéla Schreiberová - 8. 8. 2021

Kategorie: Ostatní témata

Zdroj: Pexels https://www.pexels.com/cs-cz/foto/zena-mavat-znacka-bez-tvare-5838319/

Pojem pinkwashing vám toho na první pohled možná moc neřekne, s jevem, který označuje, už jste se ale nejspíš setkali. Jedná se o formu marketingu, kterou používají třeba velké korporace, státy a politické strany. Princip je vždy stejný – různými prostředky podporovat LGBTQ+ komunitu a skrýt tak činy, které mohou mít nebo už mají negativní dopad.

Zní vám to povědomě? Není divu, v uplynulých měsících se pinkwashing rozsáhle řešil na sociálních sítích. Červen se totiž oslavuje jako takzvaný Pride Month (Měsíc hrdosti), kdy si různé organizace a sdružení kladou za cíl zvýšit povědomí a toleranci vůči LGBTQ+ lidem. Spousta firem a států se snaží do inciativy zapojit a tuto komunitu podporovat, často alespoň přebarvením svého loga do duhových barev.

Barevné logo jen tam, kde se to hodí

Ne vždy se ale logo změní všude stejně. Například firma Bethesda Softworks, americký vydavatel videoher, přebarvila svoje logo ve Spojených státech amerických do barev duhy. Loga v Rusku či v Turecku, kde jsou obyvatelé hlásící se k LGBTQ+ komunitě diskriminovaní, ovšem zůstala nezměněna.

Kromě neschopnosti dodržovat konzistentní postoj i v místech, kde se to firmě nehodí, také některé společnosti s dočasně duhovým logem přímo dotují organizace prosazující anti-gay legislativu. Takovým způsobem se zachovaly třeba společnosti Pfizer, Verizon nebo FedEx.

Tyto a další aktivity jsou příklady pinkwashingu – snahy o vytvoření dobrého sebeobrazu na základě přívětivosti k sexuálním menšinám, ačkoli ve skutečnosti žádné akce na podporu LGBTQ+ komunity nekonám.

Dovolená v homofobii a ozbrojeném konfliktu

Z pinkwashingu přitom nelze vinit jenom velké společnosti. Podobného pokrytectví se leckdy dopouští i státní správa. Velká kauza se rozvinula kolem marketingové kampaně státu Izrael, která se snažila zlepšit obraz této země ve světě a prezentovala ji a její obyvatele jako přívětivé k LGBTQ+. Objevily se tak například reklamy, že Izrael je ideálním místem pro trávení dovolené pro gaye.

V roce 2009, kdy kauza probíhala, nicméně tamní stát rozhodně příznivcem LGBTQ+ komunity nebyl. Část vedoucích politiků se netajila svými homofobními postoji, stejně jako nemalý podíl obyvatel Izraele. Někteří lidé proto dospěli spíše k názoru, že Izrael takto vystupuje, aby podpořil svůj pozitivní sebeobraz a vyhnul se osočování z konfliktu s Palestinou.

Jen duha nestačí

Možná se ptáte, kde je tedy problém? Pokud se firma či stát alespoň trochu snaží podpořit sexuální menšiny, je to přece dobrá věc.

Na první pohled se to tak skutečně může zdát, není to ale tak jednoduché. Právě pouhá snaha bez reálných činů, někdy navíc spojená s nekonzistencí v postojích, je to, co může přispívat k negativnímu obrazu LGBTQ+ lidí. Podobné kampaně totiž mohou navozovat spíše dojem, že jde o partu, která se jen chce zviditelnit a má ráda duhu, než že se jedná o skupiny a komunity, které se reálně potýkají například s nedostatky v legislativních úpravách.

Pokud tak budeme duhu používat jen pro vytvoření rádoby otevřeného a láskyplného obrazu, z myšlenky podpory LGBTQ+ se vytratí ona potřebná podpora a touha po spravedlnosti a rovnosti. Nahradí ji naopak dojem, že když se pod pěknými barvami duhy budeme mít všichni na světě chvíli rádi, můžeme pak zase na práva těchto komunit zvesela zapomenout a připomenout si je třeba až další rok, když korporace znovu přebarví svá loga. To ale nepomůže vážně nikomu.

Zdroje 

https://kulturehub.com/pride-month-logos-advocate-lgbtq-community/

https://www.nytimes.com/2011/11/23/opinion/pinkwashing-and-israels-use-of-gays-as-a-messaging-tool.html

 

Další články

Sledujte nás