Smolenská tragédie: i po 10 letech objektem konspiračních teorií

Filip Zelenka - 10. 4. 2020

Kategorie: Konspirační teorie, hoaxy, dezinformace

Zdroj: commons.wikimedia.org

10. dubna 2010 u ruského města Smolensk ztroskotalo letadlo nejvyšších polských představitelů. Při pádu letadla tragicky zesnulo celkem 96 lidí, včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczynski, šéfa generálního štábu a dalších polských představitelů. I právě obrovský rozsah tragédie nahrával pochybnostem o „přirozeném“ důvodu pádu letadla.  

Posádka letadla, které havarovalo 10. dubna 2010, měla namířeno na vzpomínkovou akci Katyňského masakru, při kterém bylo zavražděno Rudou armádou tisíce zástupců tehdejší polské inteligence a armády. Tři dny před prezidentem Kaczynski na stejné letiště dorazil i tehdejší premiér Donald Tusk. Místo má pro Poláky silný význam, bylo tak logické, že si zasloužilo pozornost jejich nejvyšších představitelů.

Letadlo Tupolev TU-154M však na smolenském letišti nepřistálo. Zhruba jeden kilometr před přistávací dráhou se kvůli špatným letovým podmínkám zřítilo do přilehlého lesa. Na místě zemřelo všech 96 členů posádky. Podrobný popis celé tragického incidentu uveřejnil web Seznam zprávy.

Samotná událost je ale pouze jedna část smolenského příběhu. Bratr zesnulého prezidenta Jaroslaw Kaczynski, jeho strana Právo a Spravedlnost a mnoho dalších Poláků odmítalo uvěřit, že jejich nejvyšší představitel zemřel pouze nešťastnou shodou náhod. O to více, když premiér Donald Tusk, který byl ze strany úhlavních rivalů, pouze tři dny před Kaczynským let i přistání přežil. Začala tak celá mytologie smolenské tragédie, která trvá a funguje i v dnešních dnech.

Po samotné tragédie byly ustaveny dvě vyšetřovací komise: jedna polská a jedna ruská – jelikož se nehoda stala na ruském území. Ruská strana, mimochodem vedena Vladimírem Putinem, vynechala ve své zprávě jakékoliv zavinění z ruské strany. I proto polští představitelé odmítali jejich vyšetřování jako zcela pravdivé. Polská verze posléze upozornila na řadu pochybení na ruské straně, které přispěly k havárii, avšak cizí zavinění také nepředpokládala.

S tím se odmítla smířit velká část polské společnosti. Deník Rzeczpospolitav roce 2012 přišel se spekulací, že na troskách polského letadla byly nalezeny stopy výbušnin. Později se ukázalo, že pro toto tvrzení nebyly žádné důkazy, to už však nebylo podstatné – škody byly napáchány, závěry vyšetřování nabořeny.

Jak upozorňuje pořad Teorie spiknutí, svou konspirační verzi měli i Rusové. Podle nich za pádem polského letadla stála americká tajná služba CIA, která tím měla chtít zajistit bránění vstupu amerického kapitálu do Polska. Proto měli pomocí přístrojů „zmást“ polské piloty, aby si mysleli, že jsou ve větší výšce, než byli doopravdy.

Nová vyšetřovací komise

Sám bratr Jaroslaw Kaczynski, který je zároveň nejvlivnějším mužem současné polské politiky, do dnešních dnů nevěří v nezávislost obou komisí. „Určitě to nebylo tak, jak tvrdí ve svých zprávách (ruská vyšetřovatelka) Anodjinová a (bývalý polský ministr vnitra) Miller. To jsou lživé verze. Jejich vyšetřování zcela jistě nemělo vést k objasnění pravdy.“

Proto nebylo překvapení, když po nástupu k moci založili novou, vlastní vyšetřovací komisi, která měla definitivně vyřešit smolenskou záhadu, okolo které od jejího vzniku byla vytvořena celá mytologie, která rozdělovalo celé Polsko. Nové vyšetřování vedl bývaly ministr obrany Macierewiecz, který znovu oživil teorii o výbuších způsobující pád polského letadla. Komise však nepředložila žádné nové důkazy, které by dokazovali pravdivost jejich závěrů, a proto opět skončilo jen u teorie.

Jak poznamenal pro portál Aktualne.cz polský spisovatel Maciej Bernat-Reszcynski „Jaroslaw Kaczyński, nynější předseda strany Právo a spravedlnost, vystoupal do vlády po smolenských rakvích. A nemyslím to vůbec jako urážku či výčitku. Smolenskou katastrofu chápu jako nesmírně silnou událost, která otřásla Polskem, měla obrovský vliv na polskou společnost a která Jaroslawa Kaczyńského vynesla k moci. Nic víc a nic míň.“

 

Jak citovat tento článek:

Zelenka, F. (2020). Smolenská tragédie: i po 10 letech objektem konspiračních teorií. Brno: Fakescape.

 

Další články

Sledujte nás