Social washing: trik firem, které falešně pečují o své zaměstnance

Adéla Schreiberová

Adéla Schreiberová - 12. 9. 2021

Kategorie: Ostatní témata

Zdroj: Fotografie od uživatele Anna Shvets ze služby Pexels

Social washing patří mezi další z triků velkých firem za účelem, které se snaží získat větší přízeň u klientů či zákazníků. Ať už jsou způsoby social washingu jakékoliv, jedno zůstává vždy stejné – rozhodně se nejedná o etické praktiky. Pojďme se proto podívat blíže, jak social washing vypadá, abychom se jím nenechali napálit.

Greenwashing, pinkwashing ­a jiné triky spojené s pomyslným mytím. Do třetice těchto praktik tu máme social washing. Stejně jako ostatní stojí na podobném principu: udělat vše pro veřejně pozitivně přijímanou sebeprezentaci, ač se ve skutečnosti jedná pouze o přetvářku. U pinkwashingu to bylo zneužití LGBTQ komunity, v případě social washingu se jedná o falešnou či nedostatečnou podporu lidských a pracovních práv zaměstnanců.

Ať už mluvíme o minimální mzdě, zdravotním pojištění, množství dovolené či rovnosti pohlaví (nebo naopak diskriminaci), některé společnosti neuvádějí pravdivé informace. Jiné dokonce přímo lžou, a to právě ve prospěch vlastní sebeprezentace. Právě v tom tkví podstata social washingu.

Když už, tak už – social washing často doprovázejí i další triky

Firmy, které trik používají, se často neomezují pouze na social washing. Často se s ním pojí i další, například greenwashing. Přeborníkem ve falešné sebeprezentaci jsou například firmy v oděvním průmyslu či v těžařském odvětví.

Společnost Vedanta, anglo-indická těžařská společnost, je dokonalým příkladem. Ač se firma chlubí tím, že pro své zaměstnance zajišťuje nejvyšší standardy bezpečnosti práce a svoji činnost se snaží skloubit s cíli udržitelného rozvoje, je tomu právě naopak. Občanské organizace společnost kritizují nejen pro přílišné zatěžování životního prostředí a rozšiřování karcinogenů v místních komunitách, ale i pro časté úmrtí jejich zaměstnanců.

Organizace Amnesty International uvádí několik konkrétních příkladů. Společnost Vendata kritizuje například za výstavbu těžařského dolu na bauxit (ruda, ze které se získává hliník) nedaleko posvátné hory kmene Dongria Kondh ve východní Indii, či za smrt třinácti lidí, kteří protestovali proti vybudování dolu na měď.

Další společností, jejíž praktiky můžeme označit za social washing, je i fosilní firma Murray Energy, která ve Spojených státech amerických těží uhlí. Problémy spojené nejen s touto společností, ale s těžbou uhlí obecně, zpracovává v zábavné podobě John Oliver a jeho tým v pořadu HBO Last Week Tonight.

V tomto díle s názvem „Coal“ (Uhlí) se Oliver zaměřil právě na problematiku těžby i ze sociálního hlediska. Velkou kritiku směřuje konkrétně na výkonného ředitele Murray Energy, Boba Murraye. Ten se v médiích prezentuje jako šéf rodinného podniku, který musí – ač nechce – vyhazovat své zaměstnance, a to kvůli restrikcím v rámci těžařského průmyslu. Navzdory této zdánlivé péči o podřízené však v jeho firmě umírají zaměstnanci za nevysvětlitelných okolností.

Ve světě, kdy si každá firma v médiích a na sociálních sítí chce budovat pozitivní značku, je důležité umět rozpoznat, kdy firma prezentuje své pravdivé výsledky a kdy pouze ideální představu toho, jak by se měla chovat. My, zákazníci, bychom proto měli vždy kriticky přemýšlet nad tím, co nám o sobě firmy říkají a zda to dokládají skutečnými výsledky.

Zdroje

https://www.eticasgr.com/en/storie/insights/social-washing

https://www.seechangemagazine.com/social-washing-is-damaging-consumer-confidence-here-are-5-ways-you-can-spot-it/

https://www.abtmarkets.com/abt-blog/green-blue-pink-and-social-corporate-washing

 

Další články

Sledujte nás