Vakcína proti dezinformacím (Medici PRO očkování) // DOBA internetová

Tereza Kráčmarová

Tereza Kráčmarová - 12. 2. 2021

Kategorie: Doba internetová

Zdroj: Doba internetová

Jak je možné, že byla vakcína proti covid-19 vyvinuta tak rychle? A může změnit naše DNA? Na internetu o tom přece psali. O nejčastějších mýtech spojených s očkováním jsme si povídali s Lukášem Vaňkem z organizace Medici PRO očkování, která se snaží zvýšit povědomí o významu očkování, přispět k osvětě laické veřejnosti v této problematice a podporovat kritické myšlení nejen v oblasti medicíny.

Kdo jsou Medici PRO očkování?

Tuto iniciativu jsme začali v roce 2019, jelikož jsme si všímali klesajícího trendu v proočkovanosti vůči spalničkám či jiným nemocem. A tehdy jsme se s našimi učiteli (lékaři) bavili o tom, co my, jako medici, můžeme v tomto směru udělat.

Představovali jsme si, že jako medici, kteří dané téma studují a orientují se v něm (ačkoli nejsme odborníci), bychom mohli být něco jako most mezi laickou veřejností a odborníky. Napadlo nás, že ne vždy má lékař čas jednoduše vysvětlovat téma očkování všem svým pacientům a měli jsme pocit, že mnoha lidem chybí relevantní informace ohledně očkování a nemají je kde dohledat. Proto jsme se rozhodli založit organizaci Medici PRO očkování.

Mýty a očkování, to není záležitost jen posledního roku, kdy řešíme pandemii covidu-19 a očkování proti němu. Nicméně pojďme se nyní bavit právě o něm, jelikož je to teď pro nás aktuální téma. Dost často se vakcíně vytýká, že byla vyvinuta velmi rychle. Jak je možné, že se podaří takhle rychle vyvinout vakcínu?

Mnoho lidí si myslí, že je to „rychlokvaška“, a že je nepřirozené, že se vakcína vyvinula tak rychle. Nová vakcína proti koronaviru je vlastně vědeckým zázrakem. Nejde však o to, že by se vakcína vyvíjela absolutně od nuly. Koronavirus totiž není nějaký nový virus, o kterém bychom nic nevěděli a začínali výzkum úplně od nuly, až bychom se dostali k vakcíně.

V minulosti tady probíhaly epidemie koronavirů. Koronaviry jsou známé, a právě od té doby, co v roce 2002 propukla epidemie SARS a v roce 2012 epidemie MERS, které se podařilo zvládnout, vědecké týmy intenzivně pracovaly na strategii pro případ, že by se zase jednou objevil nějaký nový typ patogenu, který by mohl představovat pandemické riziko.

Vědecké týmy byly v pohotovosti

Tato snaha byla umocněna epidemií eboly, kdy se zjistilo, že svět není připraven na novou extrémně infekční a extrémně smrtelnou nemoc. Dá se říct, že vědecké týmy a univerzity po celém světě byly v pohotovosti a byly připraveny začít zkoumat nový lék nebo vakcínu proti novému typu viru nebo bakterie, který se na světě ukáže.

Za prvé jsme tedy měli kapacity vědecké i technologické k tomu, aby se začala vyvíjet vakcína jako taková. Za druhé byly koronaviry již známé. Věděli jsme, že koronavirus má spike protein, kterým vstupuje do buněk, a na který může být cílena imunitní odpověď. Dále už v lednu, poté co se ukázalo, že epidemie ve Wu-chanu je způsobena tímto novým koronavirem, čínští vědci osekvenovali virus a zveřejnili celý jeho genom.

Znali jsme tak genom, věděli jsme, že má spike protein, na který můžeme mířit potřebnou odpověď, a do toho všeho tyto staronové poznatky, které měly vědecké týmy, nasedly do soukolí, které zvládlo vyzkoumat vakcínu. Začátek tedy rozhodně nebyl od nuly, ale nasedlo se na předchozí znalosti.

Poslechněte si i audio verzi podcastu:

Mohlo tomu pomoct i to, že se veškerý vědecký svět zaměřil právě na vývoj vakcíny? Došlo třeba také k urychlení nějakých procesů, které by jinak trvaly několik měsíců či let?

Nepochybně. Za běžných okolností by se asi nestalo, že po celém světě se bude třeba 700 vědeckých týmů věnovat právě jedné problematice, tedy vytvoření vakcíny proti koronaviru. Je třeba také zmínit, že neexistuje jedna jediná vakcína.

Těch vakcín, které se vyvíjejí jsou desítky, stovky a z toho desítky jsou už v klinických fázích a některé jsou už registrovány. Určitě došlo ke koncentraci úsilí po celém světě. Vědecké týmy měly lidi, měly technologické zázemí, a hlavně šly do výzkumu velké peníze, od univerzit i farmaceutických firem, protože šlo o prioritu po celém světě.

Mimo to, v případě normálního vývoje vakcíny jsou mezi jednotlivými fázemi velké prodlevy, které mohou trvat rok nebo dva, během kterých se vlastně jenom shání peníze, řeší se byrokratické úkony a podobně. Vše toto nyní bylo zkráceno. Ta reálná práce na vakcíně, co se týče například klinických testů, rozhodně zkrácená není.

Klinické testy proběhly standardně, jsou stále stejné a zmenšila se jen ta doba mezi nimi. Klinické fáze jsou tři a ty se třeba začaly překrývat, fáze dva klinického výzkumu začala třeba v půlce fáze jedna klinického výzkumu. Normálně jsou mezi nimi měsíce nebo roky.

Existuje také spousta dalších mýtů týkajících se vakcíny proti koronaviru. Jedním z nich je mýtus, že vakcinace může způsobovat sterilitu. Co je na tom pravdy?

Pravda to není. Já jsem se s tím potkal poprvé v nemocnici, krátce předtím, než se mělo začít vakcinovat. Jedna sestra se zmínila ostatním, aby se nenechaly očkovat, že vakcína údajně způsobuje sterilitu. Ve výsledku, ačkoli to nebyla pravda, se většina sester rozhodla, že si vakcínu píchnout nenechají, protože „Máňa říkala, že to způsobuje sterilitu“.

Tato zpráva se objevila na sociálních sítích, kde se objevil text, že bývalý zaměstnanec společnosti Pfizer údajně říkal, že vakcína bude způsobovat sterilitu. Většina takových poplašných zpráv nebo dezinformací je zabalena do odborných pojmů, takže vzniká dojem, že ten daný člověk ví, o čem mluví, tudíž to asi bude pravda.

Je to jedna z dalších zpráv, které se lavinově šíří a lidé tomu věří.

Mluvilo se o tom, že protein, který se nachází na placentě je poměrně podobný spike proteinu koronaviru. Tím pádem text tvrdil, že v případě, že bude nějaká odpověď imunitního systému na ten spike protein koronaviru, bude působit i na protein v placentě. Z toho vyplývá, že bude způsobovat sterilitu.

To samozřejmě není pravda. Ten protein na placentě není vůbec podobný spike proteinu koronaviru, je podobný třeba v pár aminokyselinách, ale takových proteinů by se našlo na světě několik. Takže to není pravda, sterilitu nezpůsobuje. Mimoto by to znamenalo, že každý, kdo se nakazí koronavirem, by tedy měl být sterilní, ale tak to rozhodně není. Je to jedna z dalších zpráv, které se lavinově šíří a lidé tomu věří.

Na co ještě v souvislosti s koronavirem a mýty narážíte? Zaznamenal jste třeba zprávu o tom, že nám vakcína může změnit DNA nebo že se může stát, že nás pomocí vakcíny chce někdo očipovat?

Mýty, které se baví o očipování lidí, případně o nějaké velké celosvětové konspiraci, nemá podle mě ani smysl vyvracet. Takových mýtů si člověk vymyslí tisíc a vyvracet tisíc různých mýtů, které se objevují každý den nemá smysl.

Člověku, který věří, že ve vakcínách jsou nanočipy, kterými nás chtějí sledovat, asi nezvládnu vysvětlit, že to není pravda. Člověk, který je o tomto přesvědčen bude asi těžko naslouchat racionálním argumentům.

Nicméně jsou tady také mýty, kterým mohou lidé věřit, protože nerozumí tomu mechanismu, jakým vakcína funguje. To je právě případ mýtu o změně DNA. Jde o to, že nová vakcína proti novému typu koronaviru obsahuje mRNA. Můžeme si to dobře ilustrovat na příkladu kuchařky a vaření. Když v našem těle máme buňky, tyto buňky v sobě mají zavřenou DNA, což je vlastně taková kuchařka, kde je napsáno úplně všechno a z toho můžeme uvařit celé tělo.

Když si chci opsat nějaký recept doma v kuchyni, tak si ho otevřu, otevřu tu kuchařku a opíšu recept. A to samé dělá tělo. Tělo opíše z DNA recept třeba na daný protein a opíše ho do mRNA.

MRNA se potom vůbec nenachází z jádře, nachází se v cytoplazmě, tedy v té buňce. Následně když mám paralelně opsaný recept, třeba recept na palačinky, vezmu potřebné ingredience, udělám palačinky a mám hotové palačinky. To samé se děje v té buňce, kdy z opsaného receptu z DNA, se z té mRNA udělá ten daný protein jako takový.

Jde o to, že mRNA, která se vpraví ve vakcíně do těla se žádným způsobem nedostane do jádra, ani s ním nemůže interagovat. A i kdyby se dostala, tak nemůže DNA měnit. mRNA z vakcíny plave v buňce, na to nasednou ribozomy, které potom z mRNA „uvaří“ ten daný protein, který mají – v tomto případě spike protein, který na sobě nese koronavirus, a proti kterému potom můžeme produkovat imunitní odpověď. mRNA tedy nemění žádným způsobem DNA, neexistuje na to žádný mechanismus, a k jádru se ani nepřiblíží.

Celý rozhovor najdete i na Spotify:

Co může nahrávat šíření dezinformací o vakcínách? Jaké faktory jej ovlivňují? Může to být třeba tím, že těmto věcem lidé sami nerozumí, a proto je pro ně jednodušší věřit vlastně čemukoli z internetu, protože nejsou schopni si to ověřit?

Já si myslím, že určitě. Musíme mýty a dezinformace rozdělit. Na jedné straně máme třeba šílené teorie o čipování, sledování nebo ještěrech. To jsou takové mýty, které se šíří v různých konspirátorských skupinách a šíří je lidé, kteří chtějí šířit mýty, kteří jim buď sami věří, nebo mají radost z toho, že se jejich informace šíří.

Ale pak jsou tady mýty, nebo spíše nedorozumění, které pramení z toho, že lidé neznají mechanismus vakcíny. Lidé neví, jak funguje mRNA, co to dělá s naší DNA a jak se z toho udělá spike protein. Tyto dezinformace, které pramení z nedorozumění, má smysl lidem vyvracet a vysvětlovat je. Ale vysvětlovat se to musí empaticky a neustále.

Nemělo by to být tak, že lékař vysvětluje svým pacientům nežádoucí účinky nebo fungování vakcín z nějakého piedestalu a autoritářsky poučuje své pacienty. Očividně v této době to již nestačí, protože lidé si mohou najít hromadu informací na internetu. Čili tou cestou je, vysvětlovat to s empatií, a hlavně laicky a srozumitelně, což je tedy to, co my se snažíme dělat.

Řekl jste, že informací je plný internet. Já osobně nemám lékařské vzdělání a je tak pro mě velmi těžké ověřit si, jak vakcíny fungují, protože tomu zkrátka nerozumím. Kde si člověk bez lékařského vzdělání může podobné informace najít a jak se může v takovém tématu vzdělávat?

To je složitá otázka, protože žádný oficiální zdroj pro občany o tématu vakcinace neexistuje. Obecně se dá říct, aby lidé důvěřovali svému, hlavně praktickému, lékaři. Abych doporučil jenom jeden zdroj, to bohužel nejde. Samozřejmě, když si chci vyhledat nějaké informace jako laik, tak je dobré používat oficiální stránky odborných společností.

Česká vakcinologická společnost často vydává různé články nebo informace k vakcínám. Dále Český zdravotnický úřad také vydává dobré články, které jsou odborné a jsou vysvětlené pro laiky. A samozřejmě vyvracení mýtů se potom věnuje mnoho různých webů.

Rád bych zmínil manipulatori.cz, kteří, hlavně poslední dobou, vyvrací hromadu mýtů spojených s koronavirem. A v neposlední řadě je zde to, co se snažíme dělat my, tedy přibližovat laické veřejnosti poutavou, čtivou formou problematiku očkování, takže jsou tady naše webové a facebookové stránky Medici PRO očkování.

Ale existují i praktičtí lékaři, kteří se snaží své pacienty i jiné lidi informovat o infekčních nemocech, očkování a podobných tématech. Tady bych rozhodně doporučil pana doktora Daniela Dražana, který má velmi obsáhlé webové stránky.

Jedním z dobrých zdrojů, ze kterého se my jako medici učíme, ale kde je to zároveň vysvětleno empaticky a laicky, je třeba stránka Medicína, nemoci a studium na 1. LF od pana doktora Jiřího Štefánka. Já nemůžu doporučit jeden oficiální zdroj, ale tohle je třeba výčet zdrojů, ze kterých často čerpám.

Podpořila nějak role internetu a sociálních sítí skutečnost, že se mýtů a dezinformací může šířit víc?

Za mě rozhodně. Mýty se šířily i předtím, šířily se řetězovými e-maily, ale rozhodně neměly takový dosah jako ve facebookových skupinách, kam se může připojit libovolný počet lidí. Co se týče nějakého sdílení obsahu na Facebooku, tak my často bojujeme proti algoritmům.

Nezáleží na tom, jak moc je daný článek nebo obsah, který člověk sdílí, kvalitní nebo správný, to nehraje roli. Jednoduše se může začít sdílet článek, který je úplně nesmyslný (viz zpráva o sterilitě) a má to stovky tisíce sdílení. Sociální sítě jsou na jedné straně skvělý nástroj a jsem rád, že je máme, ale na druhou stranu je to nástroj nebezpečný.

Olej do ohně

Mýty, dezinformace a anti-vakcinační nálady, které se šíří na Facebooku, se často šíří třeba vně velkých skupin. Do několika z nich jsem se připojil a bylo to poměrně traumatizující. Jsou to často lidé, kteří se fotí a napíší k tomu krátký příspěvek o tom, proč se nenechají očkovat, a proč si myslí, že to je vražda.

A do toho jim stovky lidí píšou „správně“ a „díky bohu, že to říkáš“. Pro tyto lidi je to takový ego booster a mám pocit, že to stále přidává olej do ohně proti-vakcinačních nálad. Podle mě ministerstvo nikoho moc nepřesvědčí velkými billboardy nebo letáky v metru, ta kampaň se musela začít dělat už dávno právě na sociálních sítích, kde velká část populace tráví mnoho času.

Takže na Facebooku existují přímo skupiny, které se věnují tomu, že šíří třeba mýty o očkování nebo jsou vyloženě proti vakcinaci?

Samozřejmě. Ať už to jsou facebookové stránky nebo facebookové skupiny, je jich velké množství a ani jednu z nich nechci jmenovat. Ale jsou a mají často tisíce členů a stovky tisíců sdílení. O několik řádů více než třeba nějaké oficiální zdroje, které na Facebooku působí.

Když narazíte na nějaký mýtus, který sdílí například někdo z vašich přátel nebo známých, reagujete na to nějak? Jak takovému člověku vyvracíte, že to není pravda?

Reagujeme. Nám často chodí zprávy na Instagramu nebo Facebooku, kde nám lidé posílají dotazy k očkování. Musím zase říct, že nejsme lékaři, nejsme odborníci. Jsme studenti medicíny, ale snažíme se vždy dohledat relevantní zdroje a těm lidem pokud možnost odpovědět.

A když nám dojde větší množství dotazů právě například na tu sterilitu nebo na jiné téma ohledně očkování, tak buď těm lidem odpovíme soukromě do zprávy, nebo z toho často uděláme článek, který potom vydáme. Takže co se týče nějakých dezinformací, tak se snažíme o tom informovat. Nicméně nemůžeme, ani snad nechceme, vyvracet úplně každou dezinformaci, kterou si někdo vymyslí.

Jak by tedy měl fungovat vztah mezi mediky a veřejností? Proč by právě vám měla veřejnost věřit, když sdílíte, proč nějaký mýtus není pravda?

Za prvé kvůli tomu, že za námi stojí odborníci, jmenovitě třeba pan doktor Milan Trojánek z kliniky infekčních nemocí. Čili my máme nějaké odborné zastoupení. Hlavním důvodem, proč by nám měli lidé věřit je, že všechno, co my dáváme na internet, všechny články, které napíšeme, se vždy snažíme podložit nějakými oficiálními zdroji, oficiálními statistikami a tvrdými daty.

Ten důvod, proč by takovouto osvětu měli dělat medici, a ne třeba odborníci, je také to, že my, jako v podstatě pololaici (protože ještě nejsme lékaři), máme schopnost předat tyto informace laickou, srozumitelnou, lépe stravitelnou formou právě laické veřejnosti spíše než nějaký dlouholetý profesor infekčního lékařství, přestože jeho odborné znalosti několikanásobně přesahují naše. Další věcí je, že ne každý lékař má tolik času, aby se vedle své vlastní práce ještě věnoval vyvracení mýtů a komplexnímu psaní článků a informování veřejnosti.

Vy však vyvracíte mýty nejen o covidu-19. S čím dalším jste se třeba ještě setkali, jaké další mýty jste sami vyvraceli?

Jedním z nich je dlouho promílaný autismus spojený s vakcínami nebo například údajná škodlivost hliníku ve vakcínách. To jsou všechno mýty, které jsou tady dlouhou dobu a vyvraceny byly už nesčetněkrát. Tady nejde o to, že je potřeba nějaké další obrovské studie nebo nějakého našeho šetření. Ty závěry už jsou udělané.

Tady je nutné to lidem empaticky vysvětlit ještě jednou, seznámit je s těmi skutečnostmi a laicky jim to vysvětlit. Zrovna co se týče toho hliníku, tak toto se často objevuje. Ano, ve vakcíně je hliník, ale je tam jeho sloučenina – hydroxid hlinitý, který má ve vakcíně svou nezastupitelnou roli. Díky tomu právě funguje tak, jak fungovat má.

Nicméně jeho množství je tak ohromně malé, že to v organismu prakticky nic nezpůsobuje. Nehledě na to, že v mateřském mléce je hliníku mnohem více, ale nikdo netvrdí, že by mateřské mléko bylo špatné.

Na závěr ještě jedna otázka. Pokud bych si z tohoto našeho rozhovoru měla něco odnést, co by to mělo být?

Rozhodně se nenechte ovládat emocemi, když něco čtete. Existuje spousta zpráv, které začínají slovem „šokující“, „převratný objev“ a podobně, a když na to člověk klikne, tak se dozví ohromnou spoustu informací, které jsou úplně proti všemu, na co byl člověk zvyklý.

Je to nějaké ohromné, šokující tvrzení o tom, že to či ono je škodlivé, že je to konspirace a podobně. Většina takových zpráv, které lidé nebo nějaká agentura píšou, mají působit na naše emoce, a když přemýšlíme zakryti emocemi, snižuje se naše schopnost kritického myšlení. Než si něco přečtu a na něco zareaguji a rychle to začnu sdílet přátelům, tak bych se měl na chvíli pozastavit a zamyslet se nad tím.

Vydechnout a zeptat se sám sebe, zda je možné, aby to byla pravda, kdo to sdílí a proč to vůbec sdílí. Je za tím třeba jiný záměr? Často to jsou záměry ekonomické, když lidé například sdílejí ohromné množství dezinformací a pak jako zázračný lék na to nabídnou vitamín D3, který jako náhodou zrovna prodávají a oni z toho budou mít provize.

Za druhé, věřte svému praktickému lékaři, myslí to s vámi dobře a ví o tom hodně. A za třetí, dohledávejte si zdroje, není tak jednoduché vždy najít oficiální zdroj, ale pokuste se o to a když náhodou nevíte, tak se zeptejte svého lékaře.

Jak citovat tento článek:

Kráčmarová T., Alexová M., Vaněk L. (2021). Vakcína proti dezinformacím (Medici PRO očkování) // DOBA internetová. Brno: Fakescape a Medici PRO Očkování.

 

Další články

Sledujte nás