Hijacked brain: Je dopamin jediný záporák?
Adéla Schreiberová - 12. 5. 2023
Kategorie: Sociální sítě
Další díl ze série Hijacked brain vychází z vědeckého článku z roku 2018 od M.D. Griffithse, který popisuje i další faktory, které můžou potenciálně přispívat ke zvýšené konzumaci sociálních sítí a podporovat tak i vznik závislosti.
FOMO (Fear of missing out)
Co když se tam právě teď děje něco zajímavého? Pocit, že promeškáme něco, co bychom promeškat rozhodně neměli, zná asi každý. Fear of missing out, česky strach z toho, že budu někde chybět, je silným motivátorem pro používání sociálních sítí. To, že bychom potenciálně mohli zmeškat něco důležitého pro naše potřeby, je tak svazující, že pro jistotu sítě pravidelně kontrolujeme. A jinak tomu není ani u adolescentů. Jejich strach posiluje i potenciální zmeškání něčeho, co by jim mohlo přinést sociální uznání.
Psychologická investice
Čím více Instagram používáme, tím větší máme tendenci v tom pokračovat. Proč? Aby naše dosavadní činnost dostala opodstatnění. Pro jednotlivce je velmi nepříjemné uvědomit si, že dlouho vykonávaná činnost je zbytečná. Určité vědomí smrtelnosti nás motivuje se v životě chovat efektivním způsobem. Pokud se nám to nedaří, máme tendenci si to nějakým způsobem ospravedlnit. Často i tím, že investujeme více času do oné činnosti. Přestože pět hodin scrollování Instagramem nepřineslo nic zajímavého, co kdyby se to zrovna v té šesté hodině změnilo? Stejně jako zbytek populace, takto o sociálních sítích uvažují i adolescenti a jedná se o jeden z faktorů, který přispívá k vyšší závislosti na sociálních sítí.
Zdroj: Max Fischer, Pexels
Sociální srovnávání
Kromě sociálního uznání je nejen pro adolescenty důležitý úspěch, to že si vedou lépe než zbytek vrstevníků v okolí. Porovnávání svého chování a vzhledu s ostatními je důležitým nástrojem pro ukotvení stabilního Já. Čím lépe si vedeme oproti dalším lidem, tím lépe se cítíme a dodává nám to sebevědomí. Sociální sítě jsou vynikajícím prostorem pro tuto činnost. Ono srovnávání se zde kvantifikuje a dá se poměrně „objektivně“ srovnávat s ostatními.
Jaké to má důsledky?
Motivačně odměňovací systém, FOMO, psychologické investice i sociální srovnávání, to vše hraje roli v rámci závislosti na sociálních sítích. Ač takovou závislost na adolescentovi nemusíte na první pohled poznat, neznamená, že stejně jako další závislosti, nemá dopady na lidské chování.
První problém této závislosti spočívá v tom, jak umožňuje multitasking. Multitasking, tedy lehce nepřesný termín pro dělání více činností naráz, je schopnost, která bývá často velmi oceňovaná nejen v zaměstnání. Umět dělat více věci najednou se přece hodí, ne? Nicméně úskalí dlouhodobého multitaskingu je to, že u lidí dochází k úbytku pozornosti a trpělivosti. Multitasking totiž neznamená, že jsme schopni rozdělit svoji pozornost mezi více činností.
Zdroj: cotton bro, Pexels
Mozek ve skutečnosti velice rychle přeskakuje od jedné věci k druhé. Ve skutečnosti to tedy v mozku vypadá tak, že se soustředí velmi krátce na jednu činnost, přestane se na ní soustředit a přesune se rychle k další činnosti, pak zpátky… Čím déle a intenzivněji toto děláme, tím více přetěžujeme naši pozornost a může docházet ke špatnému soustředění. U teenagerů takové chování může vést k různým poruchám na pozornosti.
Dalším problémem můžou být zhoršené sociální dovednosti. Ač se interakce na sociálních sítích považují za sociální, stále postrádají určité prvky, které mají interakce offline. Stejně jako spousta dalších činností, sociální interakce jsou řízeny prefrontální mozkovou kůrou. Ta v adolescenci dozrává a je velmi plastická, tudíž nejvíce vhodná k naučení se i této komplexní dovednosti.
Za dobrými sociálními schopnostmi stojí vnímání a reagování ne pouze na to, co druhý jedinec říká, ale i jak se chová a jaké používá neverbální vyjadřovací prostředky. Dotyky, postavení těla, vzdálenost od jedince nebo třeba výška hlasu, to všechno jsou prvky neverbální komunikace, ke kterým adolescent nemá přístup, pokud s druhým interaguje přes sociální sítě. Naskytuje se tedy otázka, zda-li zvyšující se interakce mladých na sociálních sítích nepovede k úbytku sociálních schopností. Tím se jim zhorší fungování v reálném světě, což se může propsat do celé škály oblastí, od zaměstnání až po navazování partnerských vztahů.
Zdroje:
SOCIAL MEDIA ADDICTION AND YOUNG PEOPLE: A SYSTEMATIC REVIEW OF LITERATURE. (2020). Journal of critical reviews, 7(13), 1-6. https://doi.org/10.31838/jcr.07.13.97
Wahlstrom, D., White, T., & Luciana, M. (2010). Neurobehavioral evidence for changes in dopamine system activity during adolescence. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 34(5), 631-648. https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2009.12.007
Burhan, R., & Moradzadeh, J. (2022). Neurotransmitter Dopamine (DA) and its Role in the Development of Social Media Addiction. Journal of Neurology & Neurophysiology, 22(7), 1-2. https://www.iomcworld.org/open-access/neurotransmitter-dopamine-da-and-its-role-in-the-development-of-social-media-addiction.pdf
Griffiths, M. D. (2018). Adolescent social networking: How do social media operators facilitate habitual use?. Education and Health journal, 36(3), 66-70. https://irep.ntu.ac.uk/id/eprint/35779/1/13313_Griffiths.pdf
Giedd, J. N., & Chief, M. D. (2012). The Digital Revolution and Adolescent Brain Evolution. Journal of Adolescent Health, 51(2), 101 - 105. https://doi.org/10.1016/j.jadohealth.2012.06.002
Další články
