Hijacked brain: Když jsou teenageři závislí na sociálních sítí
Adéla Schreiberová - 16. 3. 2023
Kategorie: Sociální sítě
Závislost na heroinu, kokainu nebo třeba pervitinu. Každý asi tuší, jak taková závislost vypadá a jaké má následky. Závislý ale může být člověk na čemkoliv, třeba na sociálních sítích. Zde jsou ohroženou skupinou náctiletí. Užijte si první díl serie Hijacked brain věnující se dopaminu.
Tento revoluční vynález v lidské komunikaci sice určitým způsobem dokázal komunikačně provázat masy, ale diskuse o jeho stinných stránkách by neměla zůstat opomíjená. Sociální sítě mohou být zdrojem závislosti díky svému designu. Alarmující je i fakt, že se výrazně profiluje i nejvíce ohrožená skupina potenciálních závislých – adolescenti.
Žít Instagramem
Sociální sítě – zdroj lidských kontaktů, komunikační nástroj i zábavná platforma. To všechno jsou jejich důležité funkce, nicméně v souvislosti se závislostí je důležitá jedna konkrétní, a to sociální uznání. Člověk je sociální tvor. Bez přítomnosti ostatních jedinců se těžko obejde. Sociální uznání, tedy ocenění chování a vzhledu, je důležitou součástí našeho sebevědomí. Potvrzení od ostatních nám dodává pocit důležitosti a zaručuje, že nás skupina přijme mezi sebe.
Tato potřeba je důležitá v každé naší vývojové etapě. Nejzřetelněji nás ovšem ovlivňuje v adolescenci, kdy dochází k razantním přesunům mezi sociálními skupinami. Zatímco v předchozích obdobích byl jedinec závislý na své rodině, v adolescenci dochází k postupnému přesměrování orientace na jinou skupinu - vrstevnickou.
Zdroj: Afta Putta Gunawan, Pexels
V této části života se náctiletý pomalu stává nezávislým. A měl by se více adaptovat na svůj budoucí život. Kritická je pro tento krok právě vrstevnická skupina, která teenagerovi slouží jako nový zdroj uspokojení nejen sociálních potřeb. Pro adolescenta je důležité, aby jej tato skupina ocenila. Pomáhá mu se lépe zorientovat v nově nabytých společenských povinnostech a dává mu najevo, že pro něj může být zdrojem uspokojení jeho dalších potřeb. Právě sociální sítě jsou nástrojem, pomocí kterého se náctiletý stmeluje s vrstevníky a dostává se mu sociálního uznání.
To může být návykové. Každý chceme cítit co největší vnitřní jistotu, že jsme skvělí a že si to o nás myslí i ostatní. Tento pocit uspokojení, že jsme pro ostatní důležití, může být návykový. Ale jak to vlastně celé funguje?
Za vším hledej dopamin
Určitě jste o něm slyšeli. Dopamin funguje jako neurotransmiter. Jeho úlohou je pocit blaženosti a radosti. Je látkou, která vzniká v mozku a má různorodé využití. Má dopad na paměť, motorickou koordinaci a na náš motivačně-odměňovací systém, se kterým se nejčastěji spojuje. Proto se mu přezdívá „pleasure chemical“ (látka slasti).
Hlavní úlohou zmiňovaného systému je donutit jedince, aby provedl takové chování, které by vedlo k uspokojení potřeby. Jak ale mozek pozná, že je potřeba splněna? Vyplavením dopaminu. V případě, že se nám podaří dosáhnout uspokojení potřeby, dopamin nás zaplaví slastným pocitem.
Míra a frekvence odměn se může lišit. Zatímco dobrá káva nás může uspokojit relativně na dostačující úrovni, kokain je tuto laťku schopný zvednout až desetkrát, a tím být desetinásobně efektivnějším podnětem než káva. Právě síla a efektivita drog bývá často důvodem jejich zneužívání.
Zdroj: cottonbro studio, Pexels
U sociálních sítí je tomu trochu jinak. Přestože jsou silným stimulem, důvod jejich návykovosti spočívá v tom, že odměny se na sociálních sítích vyskytují poměrně náhodně. Nikdy nevíte, kdy vám kamarád napíše, kdy dostanete like na své nové selfie. Tento stav napětí nutí jedince si pravidelně kontrolovat své sociální sítě, protože co kdyby náhodou…
Pro adolescenty tyto zprávy, liky a komentáře představují uspokojení oné potřeby sociálního uznání. A protože uznání je v tomto období klíčové, tendence kontrolovat „socky“ je v tomto věku mnohem větší. Náhodná notifikace má pro ně daleko větší význam než například pro čtyřicátníka. A právě z tohoto důvodu u adolescentů může docházet ke vzniku závislosti na sociálních sítích.
Zdroje:
SOCIAL MEDIA ADDICTION AND YOUNG PEOPLE: A SYSTEMATIC REVIEW OF LITERATURE. (2020). Journal of critical reviews, 7(13), 1-6. https://doi.org/10.31838/jcr.07.13.97
Wahlstrom, D., White, T., & Luciana, M. (2010). Neurobehavioral evidence for changes in dopamine system activity during adolescence. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 34(5), 631-648. https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2009.12.007
Burhan, R., & Moradzadeh, J. (2022). Neurotransmitter Dopamine (DA) and its Role in the Development of Social Media Addiction. Journal of Neurology & Neurophysiology, 22(7), 1-2. https://www.iomcworld.org/open-access/neurotransmitter-dopamine-da-and-its-role-in-the-development-of-social-media-addiction.pdf
Griffiths, M. D. (2018). Adolescent social networking: How do social media operators facilitate habitual use?. Education and Health journal, 36(3), 66-70. https://irep.ntu.ac.uk/id/eprint/35779/1/13313_Griffiths.pdf
Giedd, J. N., & Chief, M. D. (2012). The Digital Revolution and Adolescent Brain Evolution. Journal of Adolescent Health, 51(2), 101 - 105. https://doi.org/10.1016/j.jadohealth.2012.06.002
Další články
