Efektivněji a zábavněji díky gamifikaci
Magdaléna Alexová - 1. 8. 2021
Kategorie: Gamifikace
Co je to gamifikace a jaké jsou její základní principy? Jak se dá využít ve školství? Těmto tématům se věnovaly zakladatelky spolku Fakescape Tereza Kráčmarová a Julie Vinklová na TEDx Talks Masarykovy univerzity.
Umět získat kompetence je v životě ještě důležitější než pouhé memorování informací a faktů. Abychom si je však skutečně osvojili, musíme si je na vlastní kůži vyzkoušet. Funguje to třeba jako pečení dortu – nikdy se nám nepovede upéct perfektní dort, když nemáme s pečením předchozí zkušenosti. A právě v efektivním, ale i zábavném učení a získávání kompetencí nám pomáhá gamifikace.
A co je to vlastně gamifikace? Gamifikace znamená přenášení herních prvků a principů do neherních oblastí. Poprvé jsme se s ní mohli setkat v oblasti byznysu a marketingu. Nejtypičtějším příkladem jsou nejrůznější věrnostní programy vytvořené pro zákazníky. Zákazníci jsou motivováni například sběrem bodů či nálepek k dalším nákupům a do nakupování se tak vnáší jistý prvek soutěže, který nás má motivovat.
Postupně se však gamifikace dostává do dalších oblastí – a školství není výjimkou. Právě ve školách může využití gamifikace přinést lepší motivaci studentů, a tudíž i jejich lepším výsledky, a to efektivnější a hravější formou. Thomas W. Malone, který se zabýval gamifikací na školách, věřil, že „pokud jsou studenti doopravdy motivováni k učení, tráví nad určitými problémy mnohem více času, věnují více času a snahy jejich řešení, mají lepší pocit ze svých výsledků a pravděpodobně využijí nabyté znalosti i v budoucnu.“
Také Fakescape se věnuje vývoji her, které se pak využívají ke vzdělávání. V našem případě je to vzdělávání v oblasti dezinformací a jejich ověřování. Konkrétním příkladem může být Fakescaper. Jde o hru, při které děti řeší jednotlivé úkoly a jejich plněním se učí techniky, jak si ověřovat informace. Tím získávají kompetence pro svého superhrdinu, například odvahu nebo pravdomluvnost. Díky této hře děti nabudou první zkušenosti s ověřováním informací – a až je budou potřebovat doopravdy využít, už budou sami vědět, jak na to, protože si vybaví, že už to jednou dělaly.
Při vývoji těchto her jsme došli k závěru, že existuje několik principů úspěšné gamifikace ve vzdělávání. Tyto principy vám teď představíme.
- Zábavnost a hravost – obsah musí být především zábavný, aby udržel pozornost studentů a aby z nezáživného výkladu udělal zajímavou hodinu.
- Příběh – studenti si vždy lépe zapamatují věci, které jsou zasazené do nějakého příběhu. Příběh může být jak smyšlený, tak i skutečný, pro hru je však důležitý.
- Role – je dobré, když jsou studenti postaveni do nějaké konkrétní role v příběhu. Vytvoří si tak němu vztah a o to více je bude hra bavit.
- Jednoduchost – hra musí být jednoduchá, abyste mohli ihned začít a nestrávit půl hodiny vysvětlováním pravidel. Stačí také využít již známou hru a pouze do ní dosadit probírané téma.
- Odměna – odměna je důležitá pro naši motivaci, a to především v momentě, kdy se máme učit něco, co nás nebaví. V takovou chvíli nám chybí vnitřní motivace a musí být nahrazena právě motivací vnější. Odměnou může být například drobný dárek, lepší známka, ale důležitá je také samotná soupeřivost mezi jednotlivými studenty. Vítězem by však měl být každý, kdo si dokáže nové dovednosti osvojit a následně je aplikovat v praxi.
- Cíl – jak učitel, tak studenti musí předem vědět, jaký je cíl dané aktivity, jinak jim bude chybět potřebná motivace.
- Aplikovatelnost – veškeré dovednosti získané hrou musí být aplikovatelné v životě, proto je podstatné si o jejich využití se studenty promluvit.
- Zpětná vazba – ta je potřeba na obou stranách. Jednou z výhod gamifikace je však často i okamžitá zpětná vazba.
Na závěr jakékoli takové aktivity je dobré si se studenty promluvit o smyslu hry – o tom, co se naučili a jak vědomosti ze hry mohou reálně využít. Pokud se vám povede úspěšně využít gamifikaci ve vaší výuce, nepochybně si probíranou látku budou studenti pamatovat mnohem déle než pouhý suchý výklad.
Další články
