Jak se bojuje s fake news v zahraničí: Pobaltí

Státy v Pobaltí, především Estonsko, jsou celosvětově známé díky vysoké úrovni IT technologií a schopnosti využívat je pro snadnější fungování jejich systémů. Není proto divu, že právě tyto země si dobře uvědomují nebezpečí, které mohou způsobit fake news a snaží se tak najít efektivní strategie, jak s nimi bojovat.  

Důvod, proč jsou Estonsko, Lotyšsko a Litva jedny z nejvyspělejších států v oblasti vyvíjení nástrojů bojujících proti fake news, je mimo jiné jejich blízkost k Ruské federaci, a to nejen geograficky, ale také historicky a kulturně. Baltské státy získaly nezávislost na Sovětském svazu s jeho rozpadem v roce 1991, Rusko má v této oblasti ale nadále velký vliv, a to hlavně prostřednictvím velké ruské populace, především v Lotyšsku a Estonsku. Baltské státy tak samy sebe vnímají jako první frontovou linii pro šíření ruských dezinformací a fake news na západ, což ovlivňuje výběr metod, které v boji proti nim používají. 

V tomto díle se podíváme, jak s fake news bojuje k nám nejbližší z nich.

Litva

Litva vnímá šíření dezinformací jako jedno z největších rizik pro národní bezpečnost. Od roku 2017 čelila 55 000 kybernetickým útokům a desítkám tisíc příkladů dezinformací. Boj proti fake news je pro mnoho Litevců prioritou. 

Dočasný zákaz vysílaní dezinformátorů

V tomto nejjižnějším státě Pobaltí se s dezinformacemi bojuje na několika úrovních. Vedle občanů se do boje zapojují stát i armáda. Od roku 2014 může litevská Rada pro rozhlasové vysílaní zastavit vysílaní televizních stanic na několik měsíců. Zatím rada rozhodla celkem o 11 případech zablokování ruských televizních kanálů kvůli šíření nenávisti.

„Po celý rok monitorujeme vysílaní daného kanálu, když zachytíme jedno pochybení, může dál vysílat, když ale v jednom roce poruší zákon znovu, začneme s nimi komunikovat. Pokud i přesto televize znovu do jednoho roku poruší zákon, už můžeme zakročit,“ vysvětluje předseda litevské Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Mantas Martišius v interview pro Český rozhlas a zároveň dodává, že je vysílání často zastaveno na dobu tří měsíců, v případě častého porušování zákona pak i na rok.

Tyto zákazy se v Litvě ukazují být efektivní. Zatímco v roce 2013 se na ruské televizní stanice dívalo 16 procent obyvatel, v roce 2016 to byly pouze sedm procent.

Debunk.eu

Debunk.eu je iniciativa, na které spolupracují civilní občané, novináři a armáda, konkrétně Strategické komunikační centrum StratCom.  Systém funguje tak, že systém identifikuje několik tisíc článků v litevštině, ruštině a angličtině denně a automaticky je rozřadí do několika různých kategoriích. Pak nastupují dobrovolníci, nazývaní elfové. Ti texty roztřídí, vyselektují dezinformační články a v systému je označí. Systém automaticky upozorní novináře, ti následně napíší články, které dezinformace vyvrátí. Výsledné články jsou poskytnuty mainstreamovým médiím, díky čemuž se dostanou až k 90 procentům celkové populace Litvy.

Systém je schopen roztřídit kolem 20 000 článků denně z více než 1000 zdrojů, potenciální dezinformační článek potom spatří do dvou minut od jeho publikování.

Elfové

Elfové jsou v Litvě velmi důležitou zbraní. Vedle jejich účasti v iniciativě Debunk.eu, hrají podstatnou roli i na jiných platformách. V roce 2017 jich bylo kolem 5000, což je na stát, který má 2 793 722 obyvatel, vysoké číslo.  Jejich hlavní aktivita je nahlašování „trollů“ administrátorům fór a sociálních sítí. Vedle toho pomáhají novinářům ověřovat fakta. Svoji práci koordinují přes Facebookové skupiny, Skype nebo Google dokumenty. Proto jsou médii často označování jako online armáda. „Trollové se snaží najít křehké místo v litevské společnosti, proto musíme být jednotní,“ popisuje elfy pro Finantial Times jejich lídr přezdívaný jako Hawk.

Tyto tři iniciativy tak ukazují, že když přijde na boj s dezinformacemi, jednotní Litevci rozhodně jsou. Litva by proto mohla sloužit jako modelový stát, a to ne kvůli strategiím, které používají, ale kvůli snaze, kterou vynakládají tento problém řešit.