Propaganda je jedním z nejúčinnějších a nejdůležitějších nástrojů k udržení diktátorského režimu  Severní Koreje a k dosažení jejích cílů. Jaké jsou hlavní metody severokorejské propagandy, které používala a používá pro indoktrinaci? Severokorejská propaganda zahrnuje velké množství témat a je velmi komplexní, proto vám přináší na toto téma hned sérii článků. 
 

Ovládnutí veškeré veřejné komunikace bylo hlavním principem propagandy. Přístup k internetu a sociálním sítím je omezen na minimum. Z důvodu informační izolovanosti, cenzury a intenzivní propagandy trvající několik desetiletí je KLDR unikátním fenoménem, a to svým severokorejským ideologickým životem. 

Vedení KLDR má monopol na veškeré informace uvnitř státu. Zaručuje si tak, že nedochází ke zpochybňování zdrojů jiným domácím tiskem (např. ilegálním). KLDR je proto hermeticky uzavřenou společností. Jakoukoliv mediální prezentaci má na starosti Korejská centrální zpravodajská agentura¹, která je řízena Korejskou stranou práce.

Dvojí svět severokorejské propagandy

Severokorejskou propagandu je možné rozdělit na vnitrostátní a světovou. Vnitrostátní propaganda se soustředí na to, aby ukázala svým občanům svoji roli obávaného státu, který diktuje podmínky představitelům OSN, beztrestně porušuje dohody a své nepřátele udržuje ve strachu z balistických střel. V polovině 60. let, kdy došlo k odříznutí občanů od socialistického bloku, propagandistický aparát získal volnou ruku v líčení Jižní Koreje jako zbídačeného protikladu ráje na Severu. V tom pokračuje dodnes.² Propaganda pro vnější svět, která je reprezentována Korejskou centrální zpravodajskou agenturou v anglickém jazyce, ukazuje KLDR jako nepochopenou zemi snažící se o integraci do mezinárodní komunity.³ 

V KLDR je kontrola veškerých komunikačních sfér považována za samozřejmost. Masová média a jakékoliv jiné komunikační prostředky slouží výhradně Korejské straně práce, která je využívá k ovlivňování obyvatelstva prostřednictvím propagandy. 

Používá k tomu:

• plakáty, 
• denní tisk, 
• literaturu, 
• umění, 
• stavby, 
• malířství, 
• sochařství, 
• rozhlas a televizi, 
• vzdělávání, 
• soukromí a 
• pracovní činnosti. 

V pozdější době se k propagandě přidává i severokorejská kinematografie a hudba. Propagandistický aparát přepisuje historii Koreje podle svých potřeb a nedělá si starosti s konzistentností a realismem. Spoléhal se na to, že Severokorejci touží věřit ve velikost jejich vůdce.⁴

Byl Kim Il-sŏng milovaný vůdce?

Vystupování Kim Il-sŏnga (김일성), zakladatele Severní Koreje, na veřejnosti bylo umělým výtvorem nejprve oficiální sovětské propagandy. Tu po rozpadu socialistického bloku dostal plně do rukou severokorejský propagandistický aparát. Kim Il-sŏng byl vyobrazován, jak stojí na vrcholu hory, když přijíždí autem a všichni stojící kolem volají slávu ,,Náš milovaný vůdce.” Kim Il-sŏngovy fotografie se v severokorejském tisku objevovaly denně – vyobrazovaly Kim Il-sŏnga, jak drží v náruči děti, nebo jak mu předávají květiny. Kim Il-sŏngův obraz pronikal do prozaických textů i pohádek, kde představoval hlavního hrdinu. V dobovém pojetí nemohla Kim Il-sŏngův odkaz ani oslabit ani zničit jeho samotná smrt, měl být považován za věčného.

V roce 1972 na počest Kim Il-sǒngových 60. narozenin Severokorejci vybudovali revoluční muzeum a vztyčili jeho dvaceti metrovou sochu. Jeho další sochy byly odhaleny v každé provincii, větším městě, v továrnách a zemědělských družstvech. Tato a jiné monumentální sochy mají velký význam pro propagandu tohoto režimu, neboť stvrzují legitimitu dynastie Kimů. Každoročně musí všichni Severokorejci povinně navštívit nejbližší pomník Kim Il-sǒnga během svátku Dne Slunce⁵, umístit květiny na podstavec sochy a poklonit se velkému vůdci, na což dohlíží takzvané Lidové skupiny (인민반, inminban). Tento rituál uctívání se vykonává i během ostatních státních svátků.

Za účelem upevnění moci se Korejská strana práce uchýlila k represivním akcím. Kvůli tomu je v dnešní době severokorejský režim považován za jeden z nejrepresivnějších režimů vůči svému vlastnímu obyvatelstvu. Potlačování a donucování bylo zahájeno hned roku 1945, s návratem Kim Il-sǒnga do Koreje ze Sovětského svazu. Za pomoci Sovětského svazu Kim Il-sǒng získal vliv, což mu umožnilo zbavit se třídních nepřátel, potencionálních odpůrců a později emigrantů z řad korejských dobrovolníků Čínské lidově-osvobozenecké armádě.⁶

Dnes již tři generace Severokorejců žijí v silném vlivu všudypřítomné propagandy, k jejíž indoktrinaci dochází již od útlého věku v mateřských školkách a uvidíme, kolik generací v ní bude žít v budoucnu.⁷ 

 

 

Zdroje:

¹ KCNA byla založena 5. prosince 1946. Její oficiální stránky jsou dostupné na www.kcna.kp

² HAN, Sor-ja. “Sarang.” 사랑. “Láska.” V: Han Sor-ja sondžip. str. 626. Pchjongjang, 1960-1962. Sv. 12.

³ MYERS, Brian R. Nejčistší rasa: jak Severokorejci vidí sami sebe a proč je důležité to vědět. str. 8. Přeložila Dina PODZIMKOVÁ. Praha: Ideál, 2013. Dějinné zvraty a souvislosti. 

⁴ LANKOV, Andrei. The Official Propaganda in DPRK: Ideas and Methods. str. 65. 1995.

⁵ Den Slunce je největší a nejvýznamnější svátek severokorejského národa. Jedná se o 15. 4., kdy se slaví narození velkého vůdce soudruha Kim Il-sǒnga.

⁶ Aktuální problémy zemí východní Asie. Katedra Sinologie nástěnka [online]. str. 126. Praha: FFUK, 2011 [cit. 2021-12-07]. Dostupné z: https://ksi.ff.cuni.cz/oppa/files/aktualni_problemy.pdf

⁷ Education System in North Korea. PSCORE. [online]. 2021. [cit. 21.12.2021]. Dostupné z: http://pscore.org/life-north-korea/forced-to-hate/

Další články