Můžete pít kávu s mlékem a přitom zhubnout? A proč zázračné diety nefungují? Zuzana Vrbecká z Fakescape vyzpovídala nutriční terapeutku Karolínu Otavovou z organizace Ne hladu, která společně s kolegyněmi na Instagramu vyvrací mýty a dezinformace spojené se zdravým životním stylem.

Na začátek ti nabídnu sušenky, které jsem pekla podle receptu, který byl prezentován jako super-zdravý, přirozeně proteinový, bez lepku, veganský atd. Obsahují cizrnu, kokos, arašídové máslo, med, čokoládu a marmeládu. Co na ně říkáš jako výživová poradkyně?

Jelikož je bezlepkový a podobně, tak to na nás působí, že budou určitě super a zdravé. Nicméně, když se podíváme třeba na med, tak spousta lidí si myslí, že med je něco mnohem lepšího než klasický cukr. Ano, má nějaké benefity, ale v tom množství, ve kterém ho používáme, tam zase takové výrazné rozdíly nejsou.

Tělo to bere jako cukr a nerozlišuje, jestli je to med nebo klasický cukr, ale prostě cukr. Takže z tohoto hlediska tam nevidím nějaký velký rozdíl. Je fajn, že je tam třeba cizrna a u té čokolády zase asi záleží, kolik jí tam bude. Pokud ta sušenka bude převážně z čokolády, tak to asi taky není úplně ideální.

A co to arašídové máslo? Toho tam jsou dvě velké lžíce na jednu plechovku cizrny.

Arašídové máslo je taky hodně zkreslující. Hodně lidí si neuvědomuje, že je to taky zdroj tuku. Takže když si dají lžíci arašídového másla, myslí si, že to bude v pohodě, ale ve finále je to velký kalorický příjem, a to si úplně neuvědomují. Zároveň je to třeba zasytí na chviličku, ale nemá to nějakou dlouhodobou sytící schopnost, takže to může trošku zkreslovat.

Takže až tak zdravé asi ve finále nebudou.

Asi ne, daly by se asi vymyslet líp.

 

Poslechněte si celý rozhovor na Spotify ve formě podcastu:

 

S jakým obvyklým požadavkem se na vás klienti obrací?

Asi úplně nejčastější jsou ženy, které chtějí zhubnout, to je nejčastější případ. Nicméně pracujeme i s lidmi, kteří mají například poruchy přijmu potravy, takže opačný problém, nebo s lidmi, kteří mají různé laktózové nebo jiné potravinové intolerance nebo alergie na nějaké potraviny. Takže je to hodně různé, ale úplně nejčastější jsou rozhodně lidé, kteří chtějí zhubnout.

Stává se vám často, že mají klienti nereálné požadavky nebo představy o tom, jak jim pomůžete?

Určitě se to stává. Ne nějak moc často, ale občas se takový klient najde. Zejména to jsou takové věčné dietářky, které si myslí, že během týdne jsou schopné zhubnout čtyři kila. Ano s těmi jejich dietami je to možné, ale není to úplně ta správná cesta.

Takže ano, stává se nám to, že chtějí za krátkou dobu zhubnout hodně. Nicméně většinou, když jim vysvětlíme, proč to třeba není dobré, a jak by to šlo dělat lépe a dáme jim pádné argumenty, tak si myslím, že potom se s tím klienti sžijí a nemají nic proti. Berou, že tak to asi má být a věří nám.

Říkala jsi, že zhubnout třeba čtyři kila za týden není úplně ta správná cesta. Můžeš vysvětlit proč?

Většinou se říká, že když rychle zhubneme, tak to potom i rychle nabereme a dostavuje se jojo efekt. Většinou, kdybychom opravdu zhubnuli čtyři kila za týden, tak budeme popíjet nějaké koktejly nebo skoro nejíst nebo pít nějaké zeleninové nebo ovocné šťávy a ten příjem je skoro nulový. Není tam skoro žádná energie a když se potom vrátíme do normálního režimu a začneme normálně jíst, tak ten energetický příjem je samozřejmě zase vyšší, takže se ta váha zase vrátí. Takže proto to není úplně správná cesta.

Takže jestli tomu dobře rozumím, raději než zhubnout co nejrychleji, se snažíte, aby to hubnutí bylo dlouhodobější a přirozeně padaly kila dolů. A jakých dalších zásad se držíte?

Ano, je to tak, jak říkáš. Zároveň je to hodně individuální, výživa celkově je velice individuální téma. Záleží, jaký klient k nám přijde. Každý potřebuje ten přístup trochu jiný. Nicméně se snažím klienty vždy motivovat a vysvětlit jim, proč třeba není dobré něco dělat, ale je lepší to dělat jinak. Snažím se jim vždy vysvětlit a dát argument, proč to tak je, aby pochopili a uvědomili si, že tohle je opravdu ta lepší cesta.

Takže si nemyslím, že máme vyloženě nějaké zásady pro každého stejné, ale ke každému člověku je třeba přistupovat s individualitou. Zároveň pokud k nám přijde klient, který má třeba strašně rád čokoládu, což je potravina, která není zrovna nejideálnější, zvlášť když chce člověk hubnout, tak se ji snažíme do toho jídelníčku nějakým způsobem zakomponovat tak, aby to bylo s určitou mírou, aby to do toho jídelníčku sedělo, aby byl člověk motivovaný a abychom mu najednou nevzali úplně všechno nebo to, co má úplně nejraději. Takový je náš přístup.

Teď už přímo k mýtům a dezinformacím. Myslíš si, že mezi lidmi panují takové mýty a dezinformace ohledně zdravé výživy?

Ano, stoprocentně. Myslím si, že v té výživě je toho strašně moc.

Jaké třeba? S čím ses setkala ve svém okolí, na sociálním sítích nebo třeba i ze strany klientů?

Asi úplně nejčastější jsou mýty o mléce, třeba že mléko zahleňuje. Nebo o lepku, že nám zalepí střeva. Další jsou o detoxech, že se tělo potřebuje detoxikovat různými šťávami nebo čaji. Takže ty jsou asi úplně nejčastější. Nebo že se nemůže pít káva s mlékem. To jsou takové nejtypičtější mýty, se kterými se setkáváme.

Když se setkáš ve svém osobním životě s nějakým takovým mýtem ve svém okolí, jak na něj reaguješ?

Pokud je to třeba známý nebo kamarád, tak se mu snažím vysvětlit, jak to je. U těch známých nebo rodinných příslušníků je to trochu složité, je to většinou docela boj o tomhle mluvit. Nevím, čím to je, ale myslím, že se s tím setkává spousta odborníků.

Každopádně se jim zase snažím vysvětlit, proč to tak je, aby to pochopili, aby jim to dávalo smysl. Spíš to vysvětlit nějak jednodušeji, aby to i běžný člověk pochopil. Pokud to je něco, s čím se potom setkáme, tak se snažíme udělat i nějakou „osvětu“, ať už na našich sociálních sítích nebo to prostě nějak rozšířit dál a snažit se to vyvrátit.

A myslíš si, že máš nějakou profesní deformaci? Já si vždy vzpomenu na moji sestru, která má taky kurz výživové poradkyně, a když jsme měli nějakou grilovačku, nalili si víno a připili si, tak na nás sestra koukala s vražedným pohledem a říkala: „Víte, že to jsou jen prázdné kalorie?!“ Máš taky podobné momenty?

Ano, určitě takové momenty mám. Když mi někdo dává něco, co upekl a že je to zdravé, že třeba pekl vánoční cukroví, když byly nedávno Vánoce, a je z mandlové mouky a je tam med atd., tak si vždycky říkám: jasně, a myslím si své. Někdy něco řeknu, ale spíš se do toho úplně nemontuju.

Když se někdo zeptá, jestli je to dobré a jestli si myslím, že je to zdravější, tak jim ten názor řeknu. Ale pokud mi někdo řekne: upekla jsem zdravé cukroví, je takhle a takhle složené; tak k tomu můžu dodat nějakou svoji poznámku, ale spíš se do toho nepouštím, tak abych začala rozumovat, že to teda rozhodně není zdravější a proč.

Rozhovor si můžete pustit i na Youtube:

 

Říkala jsi, že na mýty a dezinformace různě reagujete i v rámci nutriční poradny Ne hladu. Jak třeba?

Za prvé tím, že různě přednášíme, ať už na nějakých konferencích nebo sami pořádáme, teď momentálně, webináře. Máme přímo webinář s názvem Mýty ve výživě, takže tam se je snažíme vyvracet. Píšeme různé články, ať už k nám na blog nebo i na jiné webové stránky.

A potom asi úplně nejhlavnější je buď Facebook nebo Instagram. Na Instagramu jsme docela aktivní, co se tohoto týče. Buď vytváříme nějaké edukační příspěvky, kde se snažíme vysvětlit nějaký mýtus a vyvrátit ho, nebo také různě informujeme lidi o zdravé výživě.

Zmínila jsi sociální sítě, kde se snažíte vyvracet mýty a z vaší strany tam tedy probíhá nějaká osvěta. Myslíš si, že sociální sítě mají vždy jenom správný, pozitivní, vliv na lidi ohledně této problematiky?

Bohužel nemají a myslím si, že v hodně případech je ten vliv i negativní. Ať už jen skrz to, že prezentují hlavně to super a moc nedávají najevo, že ne vždy je to úplně super, zejména co se týče té výživy. Můžeme se třeba setkat s tím, že někdo bude mít jídelníček na Instagramu pořád úplně neskutečně perfektní, a přitom to tak úplně nemusí být. To pak na klienty může působit demotivačně, že oni selhávají, protože to nemají úplně takto perfektní.

Druhá věc je potom to, že je na internetu spousta „odborníků“, kteří si myslí, že jsou odborníci, ale třeba jimi úplně nejsou, i proto, že nemají tu školu vystudovanou. Jsou to třeba jenom lidé, kteří zhubli například 30 kilo a tím, že zhubli si už myslí, že jsou odborníky na výživu a můžou rozdávat různé rady. Tady právě potom vznikají i různé mýty, hoaxy a podobně. Takže určitě nepůsobí jenom pozitivně.

Dívala jsem se, že jste hodně aktivní na Instagramu a že nahráváte i stories, kde jednotlivé nutriční poradkyně prezentují, co během dne jí. Občas jsem tam viděla i nějakou koblihu nebo něco jiného nezdravého. Co tím chcete předat svým sledujícím?

Jak jsem říkala u těch zásad, tak se to opravdu snažíme dělat tak, že když má klient opravdu rád čokoládu, tak si ji může jednou za čas, třeba do ranní kaše, dát. Proto i tímto chceme říct a ukázat, že i pro nás, ačkoli máme vystudovanou výživu a zabýváme se výživou, je úplně normální dát si třeba nějakou tu koblihu nebo řízek nebo si dát pivo a podobně.

Chceme ukázat, že je to úplně normální, a když si to dá některý z našich klientů, tak že si to nemusí vyčítat a může to brát tak, že si to užil. Ať si užijí ten pocit, že si to dali a myslím, že to je mnohem lepší, než kdyby si to jen pořád odpírali. Takže jim chceme ukázat i to, že je v pohodě, když si to jednou za čas dají.

Takže si myslíš, že i nějaká taková neřest, kterou mají lidé rádi, patří i do zdravého jídelníčku?

Za mě určitě ano. Protože potom se můžeme setkat s tím, že když si to lidé budou odpírat, tak si to budou odpírat třeba dva měsíce, ale potom stejně přijde nějaký moment, kdy se k tomu dostanou a selžou. Potom si toho dají třeba mnohem víc a teď ty dva měsíce se trápili, protože si tu potravinu dát nemohli. Takže si myslím, že určitě, ale vždy musíme brát v potaz rozumnou míru. Může se stát, že teď si to někdo přebere: tak já vlastně můžu čokoládu a budu si jí dávat každý den. Takhle to taky úplně není, prostě s mírou.

Zpět k vašemu Instagramu. Všimla jsem si, že občas přidáváte informační grafiky třeba o tom, co obsahuje běžná surovina, například rohlík, v porovnání se zdravějšími verzemi. Myslím, že jste tam zrovna měli linecké cukroví v porovnání s jeho zdravějšími variantami, s medem a mandlovou moukou. Co tímto chcete předat?

Tímto chceme předat to, že když třeba budu mluvit o tom rohlíku, tak bílý rohlík, klasický, má spousta lidí zafixovaný jako hrozné zlo a něco, co když chtějí hubnout, tak rozhodně nemůžou jíst, a když by si měli dát bílý rohlík, tak si ho nedají a raději budou hladovět. Takže tímto chceme poukázat na to, že to není úplně nějaké zlo, není to to nejhorší a je určitě lepší se najíst bílým rohlíkem než třeba celé odpoledne hladovět.

Třeba taková klasická rýže je podle mě hodně brána do zdravého jídelníčku, ale ve finále neobsahuje žádnou vlákninu a tak, takže z tohoto hlediska je to hodně podobné, ale každé je bráno trochu jinak. Takže i poukázat a ukázat, že ne vše, o čem se říká, že je špatné, je opravdu tak špatné. Samozřejmě, že je lepší, když má člověk na výběr a dá si třeba celozrnné pečivo, které obsahuje více vlákniny, ale pokud není jiná možnost, tak to není nic, co by nás otrávilo.

Takže rohlík s máslem u maminky někdy není až tak velký hřích.

Když je to občas nebo jak říkáš „někdy“, tak ne. Je to v pohodě.

Nakousla jsi, že mýty se týkají různých trendů, jako jsou třeba bezlaktózové diety nebo vynechávání lepku a podobně. Jak se na takové trendy ve výživě tváříš?

Pokud je to člověk, který k tomu má nějaké zdravotní důvody a musí třeba laktózu nebo lepek vyřazovat, tak to tak samozřejmě musí být. Ale lidé, kteří to dělají za účelem toho, že si myslí, že to je zdravé, tak se jim opět snažíme vysvětlit, že to tak úplně není. A když vidíme bezlepkový koláč, tak ano, je sice z bezlepkové mouky, ale to z něj nedělá zdravou potravinu.

S tím souvisí i další otázka na takové kontroverznější téma. Jak se tváříš na vynechávání masa, případně všech živočišných produktů?

Myslím si, že vynechávání masa je poslední dobou dost populární a pořád se to hodně rozšiřuje. Já určitě nemám nic proti lidem, kteří to dělají z hlediska životního prostředí nebo z nějakých náboženských důvodů. Respektuji to, i já se snažím maso trochu více omezovat třeba z hlediska toho životního prostředí, ale zase nevidím důvod, proč ho vyloženě úplně vyřadit.

Jsem pro to ho omezit, ale ne vyloženě vyřadit. Ale pokud takoví lidé jsou, tak samozřejmě i s takovými klienty taky pracujeme a vyhovíme jejich požadavkům, že nejedí maso, ať už je to z jakéhokoli důvodu. Pokud to není z toho důvodu, že je to zdravější a podobně, což si taky spousta lidí myslí, že třeba veganství je to, čím budou dělat něco pro svoje zdraví. Jinak to respektujeme.

Jak se teda klientům snažíte vyhovět při sestavování jídelníčku, tak aby měli dostatek bílkovin místo masa?

V dnešní době už existuje strašně moc náhražek masa. Ať už to jsou sójové produkty, tempeh, tofu nebo nějaký seitan. Dnes už jsou ze sójových produktů různé nudličky, řízky, párky, různé rostlinné pomazánky, opravdu hodně různých náhražek. Další věc jsou potom určitě luštěniny, které do jídelníčku hodně zařazujeme a které taky obsahují hodně bílkovin.

Takže dneska už si myslím, že není takový problém to lidem nastavit tak, aby byl těch bílkovin dostatek. Třeba teď nedávno jsme dělali příspěvek o rostlinných jogurtech s tím, že většinou obsahují poměrně menší množství bílkovin než klasické jogurty. Takže potom tam zase dáváme jedincům tipy, jakým způsobem tam ty bílkoviny doplnit. Že když si do toho jogurtu třeba dají lžičku nebo dvě proteinu, tak se to vyrovná tomu nebo onomu klasickému jogurtu a tak podobně.

Víme, že někteří jedinci, kteří třeba opravdu nemůžou něco takového z určitých důvodů, tyto problémy mají, takže se jim i tak snažíme poradit, aby ten jídelníček byl komplexní.

Mluvila jsi o náhražkách masa třeba ze sóji. Může to přinášet nějaká negativa pro člověka, který jí místo masa jen sójové produkty jako tempeh a podobně? Já jsem třeba slyšela, že sója může způsobovat, že je člověk náladovější, tak jak to je?

Tady zase hodně záleží na případu. Pokud by se člověk cpal vyloženě jenom sójou od rána do večera, tak po nějaké době tam nějaké negativní účinky mohou být. Spíše ale u mužů než u žen, kdy to třeba způsobuje nějaké zdravotní problémy. Nicméně pokud si dáme k snídani sójový jogurt, pak si dáme třeba tofu a k večeři to nebude tempeh ale třeba seitan, který není ze sóji, tak je úplně v pohodě, když to takhle budeme jíst každý den. Ta míra není tak velká, aby to potom mělo významné negativní účinky.

Ty také sportuješ, takže se přímo vybízí následující otázka. Co si myslíš o výživových doplňcích, jako je třeba protein nebo proteinové tyčinky, aby lidé nahnali bílkoviny?

V první řadě vždycky klientům radím, že pokud mají možnost dostat dostatek bílkovin z běžné stravy, ať už z mléčných výrobků, masa, vajec nebo třeba právě z luštěnin, tak je vždy lepší to dohánět a získávat bílkoviny z těchto zdrojů. Nicméně jsou jedinci, třeba právě sportovci, kteří mají většinou výdej opravdu velký a třeba toho masa by museli sníst obrovská kvanta, což až není reálné.

Takže tam se potom vůbec nebráním tomu, třeba ten protein do jídelníčku zařazovat. Doporučuji ho například i lidem, kteří mají laktózovou intoleranci a třeba do ranní kaše si dávají nějaký rostlinný nápoj, jako třeba mandlový nápoj, který neobsahuje tolik bílkovin, takže potom i tam doporučím dodat odměrku proteinu, abychom tam ty bílkoviny takovým způsobem nahradili. Co se týče proteinových tyčinek, tak si myslím, že ty jsou taky na jednu stranu fajn, ať už třeba pro sportovce nebo třeba v rámci stravy kolem sportu. Například po tréninku, než se dostanu domů, tak si dám proteinovou tyčinku, abych aspoň něco snědl, abych dlouho nehladověl.

Potom to taky doporučuji klientům, kteří jsou v práci nebo někam pořád cestují, kdy si myslím, že to může být taková rychlá a nouzová svačinka, kterou můžeme mít pořád po ruce, můžeme ji mít pořád v kabelce, ve stole v práci a vyhneme se tak tomu, že bychom vyloženě museli hladovět nějak dlouho.

Ještě bych se zeptala na kávu. Zmiňovala jsi, že káva s mlékem nemusí být úplně to největší zlo. Jaký názor máš na kávu ve zdravém jídelníčku?

Já s tím nemám vůbec žádný problém. Jsou určitá doporučená množství kofeinu na den, kolik je v pořádku a je to také o toleranci jednotlivých klientů, někdo toleruje více kávy za den někdo méně. Potom také záleží, jestli pijí malá espresa nebo lungo, kdy se lungo může počítat i do klasického pitného režimu, protože té vody je tam poměrně dost. Takže tam nemám problém.

Pokud se třeba najdou klienti, kteří tam mají třikrát denně latté z kavárny, kdy latté většinou obsahuje hodně mléka, a ještě většinou plnotučného mléka, tak tam už to může dělat určitý problém, takže se snažíme buď snížit to množství nebo třeba zkusit pít cappuccino, aby tam toho mléka nebylo tolik. Ale jinak teda s kávou v jídelníčku problém nemám. Jak jsem zmiňovala ten mýtus, že káva s mlékem je špatná, tak nevím pořádně kde to vzniklo, ale mělo jít o to, že káva s mlékem tvoří určité škodlivé vazby, které potom mají negativní účinky.

Nicméně žádné vazby tam nevznikají, nikdy nebylo vyzkoumané, že by tam nějaké vazby vznikaly, a naopak pokud má člověk třeba sníženou toleranci na kofein, což znamená že potřebuje trochu zpomalit nájezd toho kofeinu, když to tak řeknu, tak právě mléko může v tomto pomáhat, jelikož nám zpomalí vstřebávání kofeinu. Ale jiné, negativní účinky tam rozhodně nejsou a pokud má někdo rád kávu s mlékem, tak úplně v pohodě.

Teď možná trochu aktuálnější téma. Jak si udržet zdravou jídelní rutinu za současné covidové situace, kdy mají lidé většinou méně pohybu a jsou doma zavření na home office nebo mají distanční výuku a můžou zahánět nudu jídlem. Jak se tomuto vyvarovat a jak si správně nastavit výživový režim?

Tady si myslím, že je hodně důležité, aby byl jídelníček vyvážený, aby tam bylo obsažené všechno, aby pak nedocházelo k tomu, že si třeba nedám k něčemu přílohu, a potom budu mít energie méně nebo mi budou chybět ty sacharidy a budu to potom dohánět sladkým. Takže určitě, aby byl jídelníček vyvážený a klidně, pokud vím, že budu celé odpoledne sedět u počítače, a vím, že mám tu tendenci něco u toho jíst, tak se třeba snažit najít nějaké zdravější občerstvení.

Co takhle doporučujeme klientům na zobání je třeba opečená cizrna. Není to takové zlo a může to pro ně být v pohodě. Nebo si třeba odpoledne rozdělit tak, že si tam dáte dvě menší svačinky místo jedné, abychom to nějak vykompenzovali. Ale jinak se hlavně držet toho, aby byl jídelníček opravdu vyvážený, aby měl pořád všechno, dostatečně pít a když se do toho zařadí třeba procházka, klidně jenom večer na nějakou půlhodinku, tak je pořád fajn tam ten pohyb mít a myslím, že to asi každému pomůže, když sedí celý den u počítače. Potom je to dost benefit.

Zmiňovala jsi, dostatečně pít. Jak je to tedy s pitným režimem? Jsou mnohé studie, kolik by toho člověk měl vypít. Některé udávají, že může pít podle vlastní potřeby, jak cítí žízeň, jiné zase že musíme vypít 2,5 liru nebo 3 litry vody atd. Jaká je podle tebe správná hodnota, kolik toho má člověk vypít?

Asi to nejde říct úplně tak, že bych řekla, že všichni vypijeme 1,5 – 2 litry a bude to v pohodě. Hodně záleží na tom, jaké je třeba venku období, jestli je léto nebo zima, v létě se více potíme, takže tam je příjem pitného režimu určitě vyšší, nebo určitě záleží celkově na fyzické aktivitě. Co se týče sportovců, tak určitě taky mají vyšší potřebu, co se týče pitného režimu, ale pokud se jedná o běžné lidi, kteří třeba pracují v kanceláři a mají i dostatek pohybu, tak si myslím, že se dá říct, že kolem těch 2 litrů by to tak nějak mohlo být, že je to tak dostačující.

Samozřejmě pokud někdo cítí potřebu vypít 3 litry za den, tak je to taky v pohodě. Ale zase pokud někdo třeba necítí potřebu pít a vypije půl litru za den, tak tam už to potom není úplně o tom, že nepotřebuje, protože tělo si třeba zvyklo na to, že pitný režim nepotřebuje tak vysoký. Takový člověk vám řekne, že to je v pohodě, ale potom vám řekne, že odpoledne má hrozné chutě na sladké nebo má pořád hlad, a i to může s nedostatečnou hydratací souviset. Takže půl litru už je hodně málo, i litr je docela dost málo.

Říkala jsi, že si můžeme jídlo během dne, během té covidové situace, kdy jsou lidé více doma, rozdělovat na nějaké dílčí svačinky. Mezi lidmi hodně panuje přesvědčení, že se má jíst třeba pětkrát denně nebo po třech hodinách, zkrátka takové ty zásady pravidelnosti. Tak jak to je?

Tady hodně záleží zase na té individualitě, tohle je opravdu hodně individuální. Někomu může vyhovovat, že bude jíst jenom třikrát denně a bude to pro něj v pořádku, nebude se potýkat s žádnými chutěmi, s pocity hlady a podobně, takže může jíst třikrát denně a je to v pohodě.

Někdo zase naopak potřebuje jíst po dvou hodinách aspoň něco malého, ať už je to z hlediska toho, že má třeba větší energetický výdej, takže může jíst třeba i šestkrát denně. Je to opravdu individuální a vůbec bych nechtěla říct, že by měli všichni jíst třeba pětkrát nebo čtyřikrát denně, ale každý by si v tom měl najít to, co vyhovuje zrovna jemu.

V závěru bych se ještě zeptala, jestli máš nějaké poselství, které bys ráda předala lidem. Jak přemýšlet nad zdravým životním stylem nebo zdravou výživou?

Určitě nad tím přemýšlet s rozumem a pokud lidé narazí na něco, co je třeba nějaký výživový směr, který vyřazuje celé skupiny potravin nebo je tam nějaké velké omezení a zdá se jim, že by to takhle nedokázali držet celý život, tak by od toho měli dát ruce pryč. A dále se opravdu snažit, co se té výživy týče, když chtějí získávat nějaké informace, tak si ověřit, že tyto informace jdou od rukou odborníků a zejména potom odborníků na výživu, aby to nebyli jen nějací lidé, kteří se zajímají o výživu, protože je to baví, to potom nemusí být úplně ideální cesta. Takže hlavně s rozumem. Když si dají jednou za čas čokoládu, tak je to v pohodě. Aby z toho člověk neměl žádné výčitky a aby ta strava byla vždy pestrá a ideálně když bude i nějak pravidelná, pro každého člověka, tak jak mu to bude vyhovovat.

Jak citovat tento článek:

Vrbecká, Z., Kráčmarová T., Alexová M., Otavová K. (2021). Internet je plný mýtů o hubnutí, jak jim nenaletět? (Ne hladu) // DOBA internetová. Brno: Fakescape.

Další články