Platformy bojují s dezinformacemi hlavně v angličtině, s ostatními jazyky mají problém

Adéla Schreiberová

Adéla Schreiberová - 15. 11. 2021

Kategorie: Konspirační teorie, hoaxy, dezinformace

Zdroj: Technology vector uživatele macrovector, Freepik

Angličtina je jedním z nejstudovanějších světový jazyků. Počet lidí, kteří ji ovládají více méně dokonale, je ale zhruba jen pět procent ze světové populace. Důležitější roli tak hrají třeba čínština nebo španělština. A věřte nebo ne, i tohle je problém pro ty, kteří vyvracejí dezinformace.

Facebook, Twitter, Instagram. To všechno jsou platformy, které proti šíření dezinformací alespoň do určité míry bojují. Háček ovšem spočívá v tom, že se zaměřují primárně na vyvracení dezinformací a hoaxů v angličtině. Jak se ukazuje, pro mluvčí jiných jazyků je to problém.

Jako důkaz můžou sloužit nepokoje v Myanmaru, kdy barmská armáda vedla genocidu vůči etnické minoritě místních muslimů. Rasistické a negativní komentáře na toto etnikum se šířily téměř bez omezení ve facebookových skupinách a podle některých napomohly k tomu, že oběti na životech byly větší.

V nedávné době se zástupci Facebooku doznali, že o celé situaci měli tušení, nic s tím ale nedělali. Vlastně ani nebylo jak – v celé společnosti byli pouze dva lidé, kteří plynně ovládají barmštinu a byli by tak schopni odhalit dezinformace a nenávistné komentáře v tomto jazyce.

Potížím čelí Facebook, YouTube i další sociální sítě 

Není to jenom Facebook, který má problém s detekcí dezinformací kvůli jazykové bariéře. Platformě YouTube se to také moc nedaří.

Například pro vietnamskou komunitu ve Spojených státech amerických je důležitým zdrojem přísunu informací právě YouTube. Vzhledem k tomu, že platforma jen špatně rozeznává dezinformace ve vietnamštině, vietnamská komunita čelí náporu zavádějících a falešných informací, které mohou jen těžko ověřit, protože často neovládají v pokročilé míře žádný cizí jazyk.

Neschopnost čelit jiným dezinformacím než v angličtině může být také jednou z příčin nízké proočkovanosti proti covidu-19 v neanglicky mluvících skupinách obyvatel. Třeba latinská komunita v USA, kde Facebook neumí a nestíhá potírat dezinformace ve španělštině, má v současných statistikách nízké procento proočkovanosti. 

Dezinformace se přitom nešíří jenom ve volně viditelných příspěvcích, ale daří se jim i v komunikačních aplikacích. Dezinformátoři využívají například WhatsApp, kde šíří falešné informace v různých chatových skupinách. Jejich detekce je opět velmi komplikovaná.

Podobně jsou na tom i mluvčí neanglických jazyků, kteří používají národní sociální sítě. Například Číňané používají WeTalk – čínskou sociální síť, kde je velký problém s odhalováním dezinformací už jen proto, že WeTalk řídí velké z části komunistická vláda Číny. 

Jak se zdá, jazykové rozdíly v odhalování dezinformací jsou poměrně palčivý problém, který ale dlouhodobě uniká jakémukoli řešení. Do budoucna tak budou muset platformy zpracovat na tom, aby se zavádějící a falešné informace trasovaly v jakémkoli jazyce a jednotlivé komunity se tak neuzavíraly do informačních bublin.

Zdroje

https://www.washingtonpost.com/outlook/2021/10/28/misinformation-spanish-facebook-social-media/
https://youtu.be/l5jtFqWq5iU

 

Další články

Sledujte nás