Ukrajina a dezinformace: Jak se mění historie

Tomáš Řepa

Tomáš Řepa - 26. 3. 2022

Kategorie: Konspirační teorie, hoaxy, dezinformace, Kyberbezpečnost

Zdroj: Ukrajinský voják v městě Mariupol. 12.03.2022 ČTK

Ukrajina stále bojuje o své území s Ruskou federací. K invazi došlo 24. února. Současný konflikt není pouze klasické vojenské střetnutí dvou armád, ale jedná se o válku hybridní. Fakescape vám přináší druhý článek ze série Ukrajina a dezinformace.  

Tento typ konfliktu spočívá v užití jak vojenských, tak i nevojenských prostředků boje, zejména informačních útoků a hrozeb. Nesoustřeďují se přitom pouze na Ukrajinu, ale na celé západní společenství včetně České republiky. Jaké nejčastější dezinformace jej provázejí a co s tím má společného historie?

Dezinformační kanonáda Ruska

Častými dezinformacemi o dění na Majdanu byla tvrzení, že se jedná o puč fašistů a „banderovců“.  (Nesprávné označení Banderovy frakce Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecká armáda) To je však nesmyslné přirovnání nesedící časově ani regionálně. Podobně jako kdybychom současný český národ označili za protinacistický odboj. To, že mezi demonstranty byli přítomni i radikálové, je zjevné. Výsledky všech voleb na Ukrajině od roku 2014 však dodnes ukazují, že z politického hlediska se jedná o naprosto bezvýznamnou menšinu

Jinak tomu bylo v případě dobrovolnických batalionů působících na straně Ukrajiny od dubna 2014, kdy vypukly boje na východě Ukrajiny. Rusko předtím v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Krym. Argumentovalo přitom totožně jako Adolf Hitler v roce 1938 v případě anexe Sudet, a to právem na sebeurčení a „referendem“ o vůli místních. S vojenskou přítomností neoznačených výsadkářů – ruských elitních jednotek za zády – však toto referendum neuznal téměř nikdo na světě. 

Zásah policie na náměstí Majdan v roce 2014. Zdroj: ČTK

Sovětská nostalgie

Otázka Krymu je však mnohem složitější. I zde byla patrná jakási sovětská nostalgie, a to z řady historických příčin. Bez narušení ukrajinské suverenity anexí Krymu by však ani válka na Donbasu v roce 2014 nikdy nevypukla. Navíc k tomu došlo při nasazení ruských speciálních sil. Rozhodně se nejednalo o spontánní akce místních traktoristů a občanů, jak se to snažila podat ruská propaganda. 

Právě v tomto okamžiku, kdy Ukrajina evidentně tahala za kratší konec provazu a léta podfinancovaná a rozkrádaná ukrajinská armáda nedokázala efektivně zasáhnout, byly dobrovolnické bataliony (např. Azov) jednou z mála skutečně bojeschopných a odhodlaných vojenských sil na straně Ukrajiny. Mezi nimi však nepochybně bylo přítomno i určité množství radikálů. 

Banderovci na scéně

Pokud však někdo tíhne k neonacismu právě na Ukrajině, která utrpěla během války obrovské ztráty, jasně tím ukazuje svou intelektuální i morální úroveň. Původní nejvýraznější ukrajinští nacionalisté, Banderova frakce Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinská povstalecká armáda, přitom proti nacistickým represivním složkám a německé armádě od podzimu 1942 odhodlaně bojovaly.

Právě zkomolené označení banderovci, i když sami se tak nikdy nenazývali, bylo opět terčem ruské propagandy a dezinformací o dění na Ukrajině. A zůstává dodnes i v rámci letošní ruské invaze.

Zdroj: repro, Tomáš Vlach

Propaganda záměrně používá zkratku. Jako ukázkový příklad můžeme vzít začátek druhé světové války, kdy ukrajinští nacionalisté spoléhali na pomoc nacistického Německa, protože věděli, že bez silného spojence se nikdy nebudou moct prosadit proti SSSR i Polsku a vyhlásit nezávislý ukrajinský stát. Tehdy skutečně platilo, že nepřítel mého nepřítele, je mým přítelem. Záhy však byli zklamaní. Vznik Ukrajiny nebyl nacisty umožněn, a tak své zbraně obrátili i proti Němcům. I zde je však příběh mnohem složitější. 

Argumentace ruských státních médií, kterou přebírali a stále přebírají některé pochybné dezinformační weby v zahraničí i v tuzemsku, tak pokulhává. Současná největší neonacistická komunita světa je v Rusku. Až 90 tisíc lidí se nijak neštítí nacistické symboliky, a to přitom ztráty SSSR ve druhé světové válce dosáhly v součtu nejméně 26 milionů. Vladimir Putin i přes to svou invazi na Ukrajinu nazval snahou o „denacifikaci“. 

Autor článku je vojenský historik Univerzity obrany Mgr. Bc. Tomáš Řepa, Ph.D.

Zdroje:

Řepa, Tomáš. 2019. „Banderovci: politické souvislosti, následky zneužití tématu komunistickou propagandou, návaznost na hybridní konflikt v současnosti.“ Praha: Academia. ISBN 978-80-200-2998-0.

Rychlík, Jan, Bohdan Zilynskyj a Paul R. Magocsi. 2015. „Dějiny Ukrajiny.“ Praha: Nakladatelství Lidové noviny. ISBN 978-80-7106-409-1.

Řepa, Tomáš. 2021. „Válka o Ukrajinu: historické kořeny a mýty versus realita.“ forum24.cz. 19.5.2021. https://www.forum24.cz/valka-o-ukrajinu-historicke-koreny-a-myty-versus-realita/ 
 

 

Další články

Sledujte nás