Před necelým rokem koupil sociální síť Twitter miliardář Elon Musk. Ten představil řadu novinek, například prémiové placené členství nahradilo ověřené uživatele a zahájil rebranding celé platformy na X. Musk také propustil část zaměstnanců věnující se moderaci obsahu¹ a odstoupil od Code of Practice of Disinformation – série doporučení Evropské unie pro omezení šíření dezinformací na sociálních sítích.²
 

Tento krok se ale Twitteru nemusí vyplatit, protože se blíží účinnost nařízení Evropské unie Akt o digitálních službách,³ které online platformám (včetně Twitteru) stanoví povinnost předcházet šíření škodlivého obsahu, včetně dezinformací. Ve Spojených státech a Velké Británii už také funguje nová sociální síť Threads od společnosti Meta. Jejímu spuštění v Evropě ale brání nesoulad s dalším nařízením EU, konkrétně s Aktem o digitálních trzích.⁴

Muskův nástup do čela Twitteru a první změny v moderaci obsahu

Ihned po koupi Twitteru Musk sám sebe označil za „vrchního moderátora obsahu.” První dny po jeho nástupu do vedení této sociální sítě se nesly ve znamení návratů a odcházení. Vrátili se ti, jejichž účty byly dřív zablokovány, v čele s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten ale svůj účet znovu nezprovoznil a radši zůstal na své sociální síti Truth.⁵ Odcházeli pak hlavně zaměstnanci Twitteru. Někteří byli Muskem propuštěni, jiní později sami rezignovali.

Mezi těmi, které Twitter propustil, byli i tzv. content moderators (alternativa moderátoři obsahu), jejichž prací bylo sledovat a omezovat šíření dezinformací. Twitter, podobně jako jiné sociální sítě, používal k vyhledávání závažného obsahu kombinaci softwaru označujícího potenciálně závadné příspěvky, a právě content moderators, kteří tyto příspěvky vyhodnocovali a případně blokovali. Po nástupu Muska začal být kladen důraz na automatickou detekci závadného obsahu a lidé, kteří se moderací obsahu zabývali, byli ve velkém propuštěni.⁶

Kromě nich skončila i Trust and Safety advisory group, kterou tvořili neziskové organizace a odborníci. Ta Twitteru pomáhala s tvorbou opatření k omezení šíření nenávistných projevů a dalšího závadného obsahu, jako je dětská pornografie nebo obsah propagující sebevraždy a sebepoškozování.⁷ Dle výzkumů se od nástupu Muska zdvojnásobil počet nenávistných projevů vůči rasovým minoritám a příslušníkům queer komunity a počet příspěvků s prvky antisemitismu se zvýšil o 61 %.⁸ Musk naopak tweetoval, že se pod jeho vedením snížil počet nenávistných příspěvků na Twitteru o třetinu.⁹

Příčinu těchto změn musíme hledat ve vztahu Elona Muska k právu na svobodu projevu. Musk jej označuje za základ fungující demokratické společnosti a sám sebe označuje za zastánce absolutní svobody projevu. Platforma by tak dle něj měla přistupovat k moderaci obsahu jen v takových případech, kdy jde o jasné porušení zákona. Moderace obsahu snažící se předcházet šíření dezinformací a nenávistných projevů, které ale explicitním porušením zákona nejsou, se s Muskovým přesvědčením neslučuje.¹⁰

Zdroj: Tracy Le Blanc, Pexels 

Vzestup šíření dezinformací a první třenice s Evropskou komisí

K šíření dezinformací na Twitteru přispělo krom změn v moderaci obsahu a návratu blokovaných uživatelů hlavně dvě další změny. První z nich je Twitter Blue, tedy možnost všech uživatelů získat ověřený účet za měsíční poplatek. Ověřený účet v podobě modré fajfky vedle uživatelského jména představil Twitter v roce 2009, když řešil problém s falešnými účty. Ověřené účty měli novináři a další viditelné osoby veřejného života a modrá fajfka byla zárukou spolehlivosti informací. Algoritmy také tweety ověřených uživatelů zobrazovaly častěji. Na Muskově Twitteru může mít modrou fajfku každý, kdo si ji zaplatí, tedy i falešné účty a dezinformátoři, kteří pod clonou kredibility, kterou jim Twitter blue poskytuje, šíří dezinformace. 

Druhou významnou změnou je konec označování příspěvků státem kontrolovaných médií. Tato změna významně pomohla zejména Rusku, Číně a dalším nedemokratickým režimům, neboť jejich tweety už nedoprovází varování, že se může jednat o propagandu. Za tento krok Muskovi poděkovala i editorka Russia Today a tvář ruské propagandy Margarita Simonyan.¹¹

Tyto změny nezůstaly bez odezvy. Předchozí vedení Twitteru se ještě v roce 2022 přidalo k posílenému Code on Practice on Disinformation, který byl vytvořen Evropskou komisí. Ten představuje dobrovolnou sadu pravidel a doporučení, která mají vést k omezení šíření dezinformací na sociálních sítích. Kromě Twitteru se k dodržování Code of Practice zavázal i Google nebo společnost Meta.¹² Po změnách v moderaci obsahu EU Muska vyzvala, aby zvýšil počet moderátorů obsahu a fact-checkerů pro ověřování a blokování závadného obsahu a dezinformací.¹³

V únoru 2023 Evropská komise kritizovala Twitter, protože jeho zpráva o dodržování závazků plynoucích z Code of Practice on Disinformation byla nedostatečná. Ve zprávě chyběla některá požadovaná data a Twitter neuvedl nic o svých budoucích plánech týkajících se spolupráce s fact-checkery nebo snahy omezit monetizaci dezinformací.¹⁴ Na konci května 2023 Musk od Code of Practice on Disinformation odstoupil. Jeho rozhodnutí nebylo pro představitele EU žádným překvapením. Eurokomisaři Thierry Bretton a Věra Jourová připomněli, že ani odstoupením od Code on Practice se Muskovi povinnost omezit šíření dezinformací nevyhne.^15,16

Zdroj: Jonas Horsch, Pexels

Akt o digitálních službách a změny, které (nejen Twitteru) přináší

Akt o digitálních službách je už nyní jedním z nejvýznamnějších nařízení, se kterým EU přišla. Společně s Aktem o digitálních trzích se jedná o legislativní akty, které mají dle EU přispět k vytvoření bezpečnějšího digitálního prostředí, v němž jsou respektována základní práva uživatelů, a které nabízí férovější podmínky pro poskytovatele digitálních služeb. Akt o digitálních službách je zaměřen na samotné uživatele digitálních služeb, nastavuje zejména rámec pro moderaci obsahu, reagování na stížnosti uživatelů nebo cílenou reklamu. Cílem nařízení je omezení šíření nezákonného obsahu a ochrana práv uživatelů digitálních služeb před neoprávněnými zásahy ze strany provozovatelů. Akt o digitálních trzích pak chování digitálních platforem na evropském trhu.¹⁷

Akt o digitálních službách je nařízení, tedy typ Evropské legislativy, který je obecně závazný pro všechny své adresáty. Narozdíl od Code on Practice on Disinformation, který měl doporučující povahu a sociální sítě se k jeho dodržování zavázaly dobrovolně. Povinnosti které stanoví Akt o digitálních službách, tak on-line platformy musí dodržovat a za jejich nedodržení jim hrozí sankce. Část Aktu o digitálních službách začíná být účinná už v září 2023. 

Samotný akt o digitálních službách je obsáhlým nařízením. Pro ilustraci lze však zmínit některé nové povinnosti. K omezení šíření dezinformací by měly přispět nové povinnosti, hlavně povinnost všech poskytovatelů digitálních služeb vytvořit funkční systém nahlašování potenciálně závadného obsahu a povinnost tato hlášení včas vyřídit.¹⁸ Pokud ale bude příspěvek smazán, musí poskytovatelé digitálních služeb tento krok konkrétně odůvodnit a ti, jejichž příspěvky byly takto smazány, mají širší možnosti se bránit. Tato povinnost má přispět k ochraně práv uživatelů, včetně jejich práva na svobodu projevu. 

Zdroj: Marco, Pexels

Twitter navíc patří mezi velmi velké online platformy,¹⁹ kterým Akt o digitálních službách stanoví více povinností než menším poskytovatelům digitálních služeb. Konkrétně musí alespoň jednou ročně zhodnotit rizika šíření nezákonného obsahu prostřednictvím jejich služeb, včetně obsahu, který by mohl mít nepříznivé dopady na základní práva jejich uživatelů, občanský diskurz, volební procesy, veřejnou bezpečnost a další.²⁰ Kromě zhodnocování rizik jim pak obzvlášť velké platformy musí i předcházet, konkrétně zavádět co nejúčinnější opatření, která povedou ke zmírnění identifikovaných rizik.²¹ Účinným opatřením proti šíření dezinformací tak může být například závazek dodržovat Code on Practice on Disinformation. Pokud platformy tyto pravidla nesplní, může jim Evropská komise udělit pokutu až do výše 6 % jejich celosvětového ročního obratu.²²

Dle zástupců EU se Twitter připravuje na účinnost Aktu o digitálních službách. Podle eurokomisaře Brettona Twitter ve spolupráci s EU identifikoval klíčové oblasti, na které je třeba se před účinností nařízení zaměřit. Nová výkonná ředitelka Twitteru Linda Yaccarino uvedla, že je Evropská unie pro Twitter důležitým partnerem a těší se na další spolupráci.²³ Sám Musk k nařízení, kvůli kterému bude znovu muset šíření dezinformací předcházet, uvedl následující: “Schválené zákony bude Twitter dodržovat.”²⁴

Threads: dočká se Evropa alternativy? 

Společnost Meta, která vlastní například i sociální sítě Instagram a Facebook přišla s alternativou Twitteru. Sociální síť Threads také umožňuje svým uživatelům publikovat krátké statusy. Její hlavní výhodou je to, že je spojena s Instagramem, kdy uživatelé Instagramu automaticky získají všechny sledující i na Threads. Tato její výhoda je ale i kamenem úrazu. 

Zdroj: Julio Lopez, Pexels

V Evropské unii je tato síť zatím nedostupná kvůli nesouladu s Aktem o digitálních trzích. Cílem aktu o digitálních trzích je zajištění rovných podmínek pro všechny digitální společnosti bez ohledu na jejich velikost a postavení na trhu. Některé velké platformy (typicky právě Google nebo Facebook či Instagram) lze označit za „gatekeepers,“ které již získaly na evropském trhu dominantní postavení. Akt o digitálních trzích se snaží jejich vliv omezit, vytvořit spravedlivější prostředí, ve kterém mohou na trhu působit i menší platformy, a přispívat tak k inovacím v oblasti digitálních služeb. Akt o digitálních trzích je účinný již od května 2023.²⁵

Z pohledu Aktu o digitálních trzích je proto problémem propojení Threads a Instagramu, které této nové sociální síti poskytuje nefér výhodu vůči jiným sociálním sítím. Dále je problematické zejména to, jak Meta shromažďuje a opětovně používá osobní data uživatelů napříč jednotlivými sociálními sítěmi bez souhlasu uživatele. 

Threads ale byly spuštěny dříve, než bylo původně plánováno a vzhledem k jejich úspěchu je nepravděpodobné, že by Meta tuto síť evropské legislativě nepřizpůsobila. Evropská unie je stále významným trhem se spoustou potenciálních uživatelů. Uživatelé z EU si tak na Threads budou muset ještě chvíli počkat.²⁶

^Zdroje:

1. https://www.dw.com/en/twitters-sacking-of-content-moderators-will-backfire-experts-warn/a-63778330 
2. https://time.com/6283183/twitter-withdraws-from-eu-disinformation-code-commissioner-says/ 
3. Digital services act/ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách).
4. Digital Markets Act: NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích).
5. https://www.nytimes.com/2022/11/19/technology/trump-twitter-musk.html 
6. https://www.dw.com/en/twitters-sacking-of-content-moderators-will-backfire-experts-warn/a-63778330   
7. https://apnews.com/article/elon-musk-twitter-inc-technology-business-a9b795e8050de12319b82b5dd7118cd7
8. nytimes.com/2022/12/02/technology/twitter-hate-speech.html 
9. https://twitter.com/elonmusk/status/1595630109116989440?s=20&t=rl4nlTrq7iTG7CbofHrtqg 
10. https://www.newyorker.com/news/our-columnists/what-elon-musk-doesnt-know-about-free-speech 
11. https://foreignpolicy.com/2023/07/15/elon-musk-twitter-blue-checks-verification-disinformation-propaganda-russia-china-trust-safety/ 
12. https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/signatories-2022-strengthened-code-practice-disinformation 
13. https://www.euronews.com/next/2023/03/09/the-eu-tells-twitter-to-hire-more-human-content-moderators-amid-concerns-of-rise-of-illega 
14. https://www.politico.eu/article/elon-musk-twitter-fails-eu-first-disinformation-test-digital-services-act/ 
15. https://time.com/6283183/twitter-withdraws-from-eu-disinformation-code-commissioner-says/ 
16. https://www.euronews.com/my-europe/2023/06/05/twitter-has-chosen-confrontation-with-brussels-over-disinformation-code-of-conduct 
17. https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/society/20211209STO19124/eu-digital-markets-act-and-digital-services-act-explained?&at_campaign=20234-Digital&at_medium=Google_Ads&at_platform=Search&at_creation=RSA&at_goal=TR_G&at_audience=digital%20markets%20act%20and%20digital%20services%20act&at_topic=DMA_DSA&at_location=CZ&gclid=CjwKCAjwtuOlBhBREiwA7agf1nrdyrQvZV82KMuWDPqoMjXWwbgroSYf1XHBgwS2GEtlGyJYE5SiABoCGXkQAvD_BwE 
18. Dezinformace nejsou nezákonným obsahem. Ani české, ani evropské právo aktuálně nepovažují samotné dezinformace za formu nezákonného projevu. Dezinformace jsou proto nezákonným projevem pouze tehdy, pokud obsahují jiné formy nezákonného projevu, například podporu terorismu nebo šíření nenávistných projevů.
19.  Mezi velmi velké online platformy se řadí platformy s více než 45 miliony uživatelů v celé EU.
20. Článek 34 DSA.
21. Článek 25 DSA.
22. Článek 74 DSA.
23. https://twitter.com/lindayacc/status/1672035943526842368
24. https://apnews.com/article/twitter-musk-europe-digital-services-act-824e107cf9b28595a7264d4565304bf9 
25. https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age/digital-markets-act-ensuring-fair-and-open-digital-markets_cs 
26. https://www.theverge.com/23789754/threads-meta-twitter-eu-dma-digital-markets

Další články