Filtrovat: Mediální gramotnost | Zrušit filtr
Vysvětlení je v zásadě snadné: kompetence mediální gramotnosti jsou totiž zároveň také nutnými předpoklady, které by měl člověk mít, aby se mohl stát aktivním občanem.
Finsko vede v oblasti mediální gramotnosti díky kvalitní výuce mediální gramotnosti. Na tu se ve finských školách klade velký důraz. Zlepšení mediální a informační gramotnosti je vnímáno jako problém národní bezpečnosti. Je to také považováno za klíčový cíl napříč různými ministerstvy. Oproti tomu Česko v této oblasti pokulhává. Dosud neexistují například kvalitní data o tom, jak probíhá povinná výuka mediální výchovy.
Jakou úroveň mediální gramotnosti mají státy EU? Evropská komise si právě na mediální gramotnost posvítila ve studii z roku 2009. Nejlépe dopadlo Finsko, nejhůře Rumunsko. Kde je v žebříčku Česko? To zjistíte v našem novém článku.
Mediální gramotnost je dle agentury STEM/MARK u Čechů procentuálně nízká. Pouze čtvrtina dospělé populace v ní dosahuje uspokojivé úrovně. Ta se u lidí tolik neliší s věkem, jako spíše s pohlavím a dosaženým vzděláním. V porovnání s partnery v zemích V4 si však Česká republika vede nejlépe. I přesto až čtvrtina Čechů čte občas alternativní média (Sputnik, AC24).
Pro mnoho seniorů je už v dnešní době práce s internetem denním rituálem patřícím neodmyslitelně do jejich života. Pohyb v online prostředí často vnímají jako typ duševního cvičení, které jim pomáhá zůstat aktivní i v pokročilejším věku. Velká část z nich se s kyberprostorem setkala až v důchodu na doporučení svých dětí. Někteří ale s internetem pracovali už ve svém zaměstnání.